Hnus roku: Díl II. – Krabicák

Začneme hádankou. Je to pravoúhle, relativně malé. Lze to skládat na sebe a když to spadne ze stolu, tak se to nerozbije. Není to živé a vypadá to jako cihla. Ale cihla to není. Děti si s tím mohou hrát, ale hračka to není.  Všichni to známe, ale moc se tím nechlubíme. Největším nepřítelem toho jsou nůžky a nejlepším přítelem…cola. Co je to?
Ano, správně, „krabicák“ nebo-li víno zabalené v Tetra-pack ® obalu. Tento unikátní vynález balící techniky zavedl revoluci v distribuci mléka, džusů a bohužel i vína. Zatímco čerstvého mléka a svěží džus si užijeme, víno z krabice málokdy. Příklad kvalitního obalu, který skrývá podřadný obsah. Což se projevuje na ceně.  Pohybuje se v řádu desítek korun a ještě nedávno bylo možné spatřit číslo nižší než to, které označuje minimální věkovou hranici potřebnou k tomu, abyste mohli produkt uvnitř krabice legálně koupit. No…. s těžkým srdcem nazývám tekutinu vyplňující obal vínem, ale budiž. Ono totiž…. základním poznávacím znamením by měla být chuť, ale ta v tomto případě nehraje žádnou roli. Na co taky. Vždyť většina krabicových fanoušků to stejně smíchá s hnědou limonádou, případně vodou nebo jsou již ve stavu, kdy je opravdu zajímá jen obsah alkoholu. Kde se takové nápoje vinného typu berou? Většinou se vyrábějí v tuzemsku, ovšem málokdy obsahují tuzemské hrozny. U nás se totiž tak levné víno vyrobit nedá. Zato ve Španělsku, Moldávii či Makedonii ano. Ale ani v těchto zemích za „akční“ cenu nedostanete žádný zázrak. Cukr a schopnosti enologů, kterým můžeme v tomto případě říkat „chemický Ali“, dokážou své. Možná jste i vy měli své krabicové období nebo se s tou škatulkou minimálně jednou potkali. Tu na horské chatě, tu na nějakém večírku. Často ještě před dosažením plnoletosti. Ano, je to jedna z životních zkušeností, kterou si musíme projít a … odprostit se od ní a jít dál.
Kam s krabicákem na naší tabuli Hnus roku? Asi někam do kategorie podřadné pop-music. Žádný velký koncert chutí, což výrobci dobře vědí. Stačí když to bude hit jednoho večera. Jeden dva hlty, stejně z toho budu mít kocovinu jako ze kteréhokoli jiného alkoholu. A tak „poděkujme“ výše jmenovaným vinařským zemím, které mají možnost produkovat levná vína ve velkém. V tomto kontextu vychází krabicák o trochu lépe než Sklepmistr, který tedy stále drží titul Hnus roku. Když už pro nic jiného, tak proto, že si s krabicemi můžete hrát jako s velkými kostkami, což se Sklepmistrem prostě nejde:)

Další díly Hnusu roku: Sklepmistr, Falešná Pálava

Ilustrační obrázky: