Châteauneuf-du-Pape: Co je to…
Nejznámějším vínem celého údolí Rhôny je bezesporu Châteauneuf-du-Pape. Tato prestižní apelace severně od Avignonu zasahuje svými vinicemi do okrsků (obcí) Châteauneuf-du-Pape, Orange, Courthézon, Bédarrides a Sorgues. Dominantou regionu i vín je zřícenina papežského paláce na vrcholu nad stejnojmennou obcí (Châteauneuf-du-Pape) na levém břehu Rhony. Stejně neodmyslitelně sem patří i kulaté oblázky pokrývající zdejší vinice a mistral (severní vítr) prohánějící se po vinicích. Za proslulost těchto vín v našich končinách nejsou zodpovědní jen papeži z Avignonu, ale také pánové Michal Tučný a Miroslav Horníček.
Historie Châteauneuf-du-Pape
Bývalý papežský palác v Châteauneuf-du-Pape
První vinice v okolí této obce byly vysázeny v polovině 12. století. Postupně staly papežskými (církvi patřily od počátku). Na začátku 14. století získaly status „Vin du Pape – papežské víno.“ Již od té doby se datuje široká škála odrůd (13 určených v roce 1866), které jsou povoleny v těchto vínech použít. Zároveň se tato pestrost stala jedním z charakteristik této apelace. Navíc pomohla přečkat i krizi fyloxery v roce 1866. Od první poloviny 19. století se díky svým výrazným projevům ve vůni a chuti exportuje mimo hranice regionu. Postupně tento objev výrazně graduje. V roce 1894 zde místní vinaři založi první „vinařský syndikát“, který kupujícím víno zaručoval původ hroznů (a vína) v tomto regionu. 1911 je možno určit jako rok, kdy vznikly první pokusy a klasifikaci v Châteauneuf-du-Pape. Vznikla komise 34 místních vinařů a v roce 1923 byl podán návrh na vznik apelace Châteauneuf-du-Pape s cílem určit a garantovat původ, a tím i kvalitu zdejších vín (hroznů). Toto datum je někdy uváděno jako vznik apelace, ovšem mylně. Ta zde vznikla až 21. listopadu 1933 a svou strukturou a pravidly ovlivnila vznik dalších francouzských apelací. Její pravidla platí dodnes. Pro upřesnění: bývá ještě uváděno datum 28.června 1929, což je datum rozhodnutí soudu v Avigonu o založení Apelace, následně modifikované a upravované s finální platností až v roce 1933.
Châteauneuf-du-Pape v číslech
Apelace se dnes rozkládá na 3161 hektarech a v průměru se vyprodukuje 81 tisíc hektolitrů vína ročně. Což dává výnos z hektaru 26 hektolitrů (což pro představu je…velmi, velmi málo). 94% připadá na vína červená, 6% na vína bílá. Bílá vína jsou sice ve výrazné menšině, ale kvalitou je lze porovnat s velkými víny v Burgundsku. Najdeme zde 300 aktivních vinařů (jednotlivců, v omezeném množství i negocianty a dvě družstva)
Povolené odrůdy Châteauneuf-du-Pape AOC
Grenache, Syrah, Mourvèdre, Picpoul, Terret noir, Counoise, Muscardin, Vaccarèse, Picardan, Cinsaut, Clairette, Roussanne, Bourboulenc
Mapa oblasti Châteauneuf-du-Pape (vinic, z nichž pocházejí hrozny na toto víno) zde.
Specifika vína Châteauneuf-du-Pape a celé jižní části údolí Rhôny
Vinice v Châteauneuf-du-Pape
Kvalitu vín Châteauneuf-du-Pape, stejně jako ostatních apelací v tomto regionu, ovlivňuje několik faktorů. V prvé řadě je to snižování výnosů vinice, čímž je dosahováno větší „koncentrace“ zbývajících hroznů. Toho je dosahováno buďto přirozeně používáním starých vinic – 40-70 let, v extrémních případech i více jak 100 let starých nebo odstřiháváním hroznů přímo na vinici. Dalším klasickým znakem vín z této oblasti je kombinování více odrůd. I když velká část francouzských kvalitních vín je tzv. cuvée neboli kombinací několika odrůd, v případě vín z Côtes du Rhône míchání dosáhlo určité sofistikovanosti. I přes širokou škálu odrůd jsou dominantní odrůdy Grenache, Syrah a Mourvedre – GSM. Velký vliv na charakter vína a jeho kvalitu má samozřejmě i terroir. Toto slovo nelze jednoslovně přeložit tak, abychom vystihli jeho význam – jedná se o kombinaci vlivů půdního podloží, umístění a polohy vinice a přírodních podmínek na ní a v jejím bezprostředním okolí. Samozřejmě to vše v harmonii s přístupem a znalostmi vinaře a jeho filozofií tvorby vín a zacházení s ním.
Nová a původní láhev Châteaneuf-du-Pape
Láhev Châteauneuf-du-Pape
Jedním z hlavních rozpoznávacích rysů vín Châteauneuf-du-Pape byla vždy láhev. Ta tradičně nesla papežské znaky – mimojiné prolisy se zkříženými klíči. Tato atypičnost učinila vína atraktivnější, a tak se nelze divit, že lahve s prolisem začali používat i vinaři jiných apelací (i mimo údolí Rhony). Z unikátní lahve se tak stala jedna z mnoha, která byla takto označena. Samozřejmě, každá apelace měla svůj styl prolisu, ale na první pohled vždy připomínala ty z Châteauneuf-du-Pape. A to vinaři této apelace nesli velmi těžce. Proto v roce 2002 vznikla „mitra“ (v originále la mitrale) – nový druh láhve Châteauneuf-du-Pape odvozující svůj vzhled i název od papežské pokrývky hlavy. Není to však jen nová forma, ale zároveň značka. Ta se vymezila oproti předchozího stylu a vytvořila originální nezaměnitelný design.
Ale nebyla by to Francie, aby to nebylo zas tak jednoduché. Sdružení La mitrale je pouze dobrovolný spolek vinařů, kteří používají jeden druh lahve a ctí společné hodnoty výroby vína. A navíc – stále je povoleno používat i původní tvar. A pokud vinař chce, může použít i svůj vlastní osobitý styl a design. Takže až uslyšíte „to je klasická láhev Châteauneuf-du-pape“ , tak zpozorněte. Protože těch „klasiků“ je minimálně dvacet. Společným jmenovatelem jsou pak skvělá vína, chuťový zážitek s výsledným pocitem „la vie est belle“.
