Co pít špatného: Otce? …určitě ano.

Když přede mnou přistála tato láhev jako post-vánoční dárek, byl jsem zmaten. Až zahanben. Do té doby jsem totiž sám sebe považoval za minimálně středně pokročilého odborníka na vína jižní Francie, v tomto případě na Languedoc. Mýlil jsem se. Toto víno pochází z apelace Malepère, o které jsem…. nikdy neslyšel. Při určité nadsázce lze její název volně přeložit jako „špatný otec“  – naštěstí se ale ukázalo, že obsah lahve  s tímto výhružným pojmenováním nekoresponduje.

Než jsem láhev otevřel, dal jsem se do rychlého hledání, co je víno zač. Apelace Malepère leží na jihozápadě francouzské oblasti Languedoc jen pár kilometrů od historického města Carcassonne a pár desítek kilometrů od francouzsko-španělských hranic. Konkrétně pochází z vinařství Château la Soujeole patřící do vinařského uskupení Gerarda Bertranda.

Název apelace nebyl jediným překvapením.Když se řekne víno jižní Francie ve spojení s použitou odrůdou, asi většinu z vás, stejně jako mne, napadne typická zkratka pro údolí Rhony: GSM (Grenache-Syrah-Mourvedre) s tím, že v Languedocu práci za Grenache převezme Carignan a občas pomůže ještě Cinsault. V případě tohoto vína je ale vše jinak. Moderní trend francouzských vín (hlavně právě těch z Languedocu) naštěstí velí uvádět použité odrůdy na etiketě. Kombinaci Cabernet franc, Malbec a Merlot bych hledal asi u hodně odvážného vinaře z Pomerolu, ale ne v Languedocu. Tím větší očekávání přede mnou.

Samotná láhev svou vahou (typem použité lahve) naznačuje, že víno je obdarováníhodné a já při otevření doufám, že tomu tak skutečně bude. Vůně kombinuje tóny kávy, velmi zralého tmavého ovoce (až do tónů kandovaného ovoce) a černých oliv společně s dotekem lékořice. Zároveň si ve vůni zachovává ovocnost a svěžest, což je vzhledem k mohutnosti vína, regionu a použitým odrůdám příjemné překvapení. Tedy – překvapení je silné slovo, ale rozhodně hodnotím pozitivně, že víno nespoléhá jen na intenzivní přezrálé vůně, vysoký alkohol (v tomto případě jen 13,5%) a výrazná třísla. Chuť pokračuje v nastoleném trendu vůně, plná, dobře strukturovaná, ale neustále s přítomnou vodící linkou svěžesti, která mi ani na minutu nedala šanci považovat víno za fádní či unavující.

Není to líbivý argentinský Malbec či chilský Cabernet, který můžete vzít na jakoukoliv návštěvu, a všem bude automaticky chutnat. Je to víno originální, ale ne extremista. Jde svou chuťovou cestou, která pro mne byla příjemná. Věřím, že většina z vás by na tom byla podobně, ale není to víno „líbivka“, které vám svůj příběh odvypráví na „první dobrou“ hned po otevření. Je to víno, se kterým musíte ve skleničce zatočit. Ale nebude vám to vůbec vadit. Ochutnal jsem jej dva dny po sobě a s klidným svědomím můžu říct, že čím více takových „špatných otců“ a netradičních odrůdových kombinací, tím lépe.