Fenomén „dobře vařej“.

Tady dobře vařej, řekl mi kdysi jeden můj kamarád, a po cestě z Krkonoš zastavil v jakési zájezdní hospůdce. Dostal jsem plný talíř čehosi – asi to byly knedle a hromada zelí, v oleji vykoupaná klobása a pod tím kousek vepřového. To vše vkusně ozdobeno dočerna opálenou cibulkou a plastikovou snítkou petrželky. Bylo mi líto nechat na talíři cokoli, tak jsem to celé snědl. Vlastně, kdyby člověk tenkrát něco na talíři nechal, nemohl by přece říct, že tady dobře vařej a navíc – by to bylo podezřelé, ani nevím proč. Prostě se jedlo všechno. Bylo mi po tom jídle dva dny těžko, ale zapamatoval jsem si, že tam dobře vařej.

Tam dobře vařej, řekl mi kolega v práci, když jsem se zmínil o tom, že jezdím na kole na Karlštejn kolem České hospody v Zadní Třebáni. Tak jsem tam jednou zabrousil, protože na tabuli u silnice měli napsáno velkým písmem KULAJDA. Posadil jsem se ke stolu a žádal to, kvůli čemu jsem se zastavil. Kulajda není, uslyšel jsem z úst obsluhy, a protože jsem to nečekal, objednal jsem si aspoň malinovku, abych neurazil. Nechal jsem ji nedotčenou na stole, hned vedle jsem položil dvacetikorunu a pokračoval dál. Hospůdka U Máni je jen kousek a já si vzpomněl, že mi tuhle někdo říkal, že tam dobře vařej. Tabule hlásala GULÁŠOVÁ POLÉVKA, a tak jsem kvůli ní sesedl z kola a usadil se u stolu. Držel jsem v rukou jídelní lístek, ale ani jsem se do něj nepodíval a hned se obsluhy zeptal, zda mají polévku.  Chtěl jsem mít jistotu, a taky nechtěl zmatkovat s nějakou malinovkou. „ No jistě, vy cyklisti žerete jen polévky,“ uslyšel jsem hlas nade mnou, jídelní lístek mi byl vytržen z ruky a já nevěděl, jak se mám co nejefektivněji rozčílit. V současné napjaté situaci stylu „cyklisté nevítání nikde a nikým“ je fakt dost problém získat oprávněným rozhořčením sympatie. Každopádně jsem se zvedl a z hospody, kde asi zas tak tak dobře nevařej, jsem znechuceně odešel.

Tady dobře vařej, řekl mi spolužák Ivoš na třídním srazu ve Starých Splavech, když jsme se na zastavili v jedné hospůdce. Bylo nás asi patnáct. Dal jsem si kuřecí přírodní řízek a grilovanou zeleninu. Ta moc grilovaná nebyla, zejména lilek byl dost tvrdohlavý, plátek kuřete byl po okrajích spálený, uprostřed nedodělaný. (Roman Vaněk by jistě podotkl, že to kuře umřelo zbytečně…) Boloňské špagety vedle mne byly rozvařené, smažený sýr na druhé straně stolu měl trojobalovou krustu tak bytelnou, že nešel ukrojit, a dohněda přismažené hranolky budily dojem dřevěného uhlí (asi i dobře smažej…). Kousek dál se na talíři povaloval zvadlý salát a další spolužačka konečně řekla – hele Ivoši, ta ryba je na kůži dočerna připálená a nemá chuť. No jo, ryba, se nediv, ta je z mrazáku, ale jinak tady dobře vařej, řekl Ivoš a rázně zabodl vidličku do klobásy. Vystříknutý mastný sliz osprchoval holandské turisty u vedlejšího stolu… 

Nedávno jsem vzal na projížďku mého francouzského kamaráda. Cíl – Karlštejn. Cestou jsem mu vyprávěl o mých zkušenostech hladového cyklisty a snažil se mu vysvětlit význam slovního spojení dobře vařej. Nepochopil. Za prvé – občanovi země, kde se běžně požívají mořské plody a vše, co je oploutveno, jakož i různé druhy plžů, tento pojem dost dobře vysvětlit nelze, za druhé – ve Francii se to neříká, mimo jiné proto, že pokud někde vařej blbě, tak jim to vydrží maximálně týden… A tak jsme raději obdivovali krajinu kolem Berounky a nechali se unášet pocitem nádherné přítomnosti. A jak vařej tady, v těch budkách? Zeptal se, když už jsme míjeli asi pátý dřevěný stánek s občerstvením. Podél cyklostezky, která se táhne od Barrandovského mostu do Radotína přes Černošice, Dobřichovice, Lety a Řevnici až do Třebáně je takových „budek“ opravdu dost. Můžete si dát utopence, nakládaný hermelín, klobásu nebo párek v rohlíku. Nikdo nepředstírá vysokou gastronomii, nikdo se nevzteká, že žerete jen polévku, nespálí vám řízek a nenabízí rybu, která ležela rok v mrazáku. Prostě víte, do čeho jdete. Panuje tady téměř viditelná všeobecná spokojenost. Občerstvíte se, posedíte a jedete dál. Přesto nikdo neřekne, že tady dobře vařej. A vůbec – ta věta by se měla zakázat. Už jste snad někdy slyšeli, že v týhle nemocnici dobře léčej nebo že tyhle letadla dobře lítaj?