Víno Roberta Planta s nádechem Deep Purple
Stojím ve vesničce Chardonne ve stráních apelace Lavaux na březích Ženevského jezera. Terasové vinice tohoto regionu se táhnou 30 km podél jezera od vesničky Lutry poblíž Lausanne až po hlavní město švýcarské riviéry Montreux. Jednotlivé vinice oddělují tisícileté kamenné zdi, podél kterých vedou úzké asfaltové silničky. Vše je protkáno vinařskými domky, a tak je pro mne těžko rozeznat hranice mezi obcemi. Vše splývá v jeden nádherný vinařsko-urbanistický celek. Nakonec, od roku 2008 je Lavaux zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Hledám vinařství pana Neyrouda, což je docela obtížné. Ne že by ho tady nikdo neznal, naopak. Příjmení Neyroud tady nosí polovina vesnice a všichni jsou vinaři. Křestního jména Maurice je jich jen pár, a tak zanedlouho klepu na ty správné dveře.
Na hladinu jezera se v dálce snáší déšť
Při ochutnávce mne zaujme Reserve des Ménétriers. Le ménétrier znamená něco jako středověký šumař, potulný muzikant, jenže, jak jsem zjistil, v Lavaux to slovo nikdo nezná. Samozřejmě kromě pana Neyrouda a mne, když dovolíte. Oba jsme totiž nedávno, zcela nezávisle na sobě, navštívili alsaské Ribeauvillé. Vždy první víkend v září se tam koná slavnost La fete des ménétriers. Hudebníci mají středověké kostýmy, hrají na dudy a všelijaké píšťaly, vystupují šermíři a tanečníci. To vše samozřejmě doprovázeno alsaským vínem, které místní radní vždy v sobotu odpoledne nechají tryskat z improvizované fontány. Panu Neyroudovi se tam tak líbilo, že podle této slavnosti pojmenoval jedno své víno. Odrůdově je to Chasselas, kterou v Alsasku nenajdete, ale v Lavaux zase nevědí, co znamená ménétrier. Když jsem k vínu přičichl a upil, připadalo mi, že slyším středověkou hudbu obklopen potulnými rytíři. Víno však středověce nechutná, ale vzpomínky vybavit umí. To se panu Neyroudovi fakt povedlo.
Z terasy jedné z vinic Lavaux shlížím na hlavní město švýcarské riviéry Montreux. Tady trávil poslední dny svého života Fredy Mercury. Místní vyprávějí, že právě tady také zemřel a že bylo jeho tělo tajně převezeno do Londýna. Prý…. Na hladinu jezera se v dálce snáší déšť a já nemohu nevzpomenout na historku o vzniku slavné písně Deep Purple Smoke on the water. Jednoho rána roku 1970, totiž halil hladinu jezera hustý kouř. Hořelo kasino v Montreux, plameny šlehaly vysoko k obloze, a tak je verš „smoke on the water, fire in the sky“ (kouř na vodě, oheň v oblacích) nepřímým důkazem pravdivosti této historky. Ano John Lord a spol vlastně zhudebnili kriminální čin, protože casino prý někdo zapálil úmyslně. Stejně si ale myslím, že celou noc popíjeli skvělé místní víno, bez jehož inspirativnosti by tento hit nevznikl.
Víno Robert Plant
Já ovšem objevil ještě jednu „rockovou“ stopu. Vcházím do vinotéky Vinorama, kde jsou zastoupeni v všichni vinaři z Lavaux. Vybrat si můžete z 230 různých vín. Je mezi nimi i láhev pana Neyrouda se svými ménétriers na vinětě. A světe div se, hned vedle spatřím dvě lahve s nápisem Plant Robert. Hle, vinotéková hudební sekce, pomyslel jsem si. Marně ovšem pátrám v paměti, kde tady mají Leed Zeppelin nějakou vinici. ….anebo že by výsledek práce místního fan klubu? Robert Plant má víno a vůbec o tom neví! Napadlo mne – budu první, kdo mu to dá vědět a stanu se stejně slavným jako on….Jak jsem ovšem zjistil, místní vinaři vůbec netuší, že nějaký Robert Plant vůbec existuje, natož aby ještě zpíval. Ale vážně: správný slovosled názvu je Plant Robert a má dvě synonyma: Plant Robez a Plant Robaz. Je to starobylá autochtonní odrůda. Její výskyt byl zaznamenán v 19.století, ale bezesporu zde existovala už mnohem dříve. Víno z ní bylo ale tvrdé, jako rocková hudba Roberta Planta, a tak málem vyhynula. (Rostlina, nikoli hudba). Na poslední chvíli se ji podařilo zachránit v roce 1966. A nikoli slavný zpěvák, ale prostá rostlina má od roku 2002 svůj fan klub, přesněji řečeno Association Plant Robert. Sdružuje 15 vinařů, kteří rostlinku pěstují a vyrábějí z ní víno. Sdružení má své stanovy, kde se mimo jiné praví, že členové jsou povinni pěstovat tuto odrůdu na jejím historickém území, kde z ní musí být vyrobeno 100% odrůdové víno. V chuti se toto červené víno odlišuje od své sestřenice Gamay kořeněnou chutí, mnohdy připomínající pepř. Její milenci konzumenti ho shledávají paradoxním: je zároveň tak trochu divoké a rozdováděné, zároveň však decentní, jemné a drsné zároveň. … a zkuste si k němu zakousnout něco z drůbeže, houby, či měkké sýry.
Ano, víno většinou doprovázejí vhodné pokrmy. A je také nanejvýš příjemné, když si k němu dáte vhodnou hudbu. A příběh vzniku Smoke on the water je důkazem toho, že i lehká vína lze doprovodit tvrdou muzikou.
Martin Severa
