TOP 5 chyb vinného videa

V poslední  době se nám rozmáhá takový „nešvar“ – video degustace. Ono se v době karantény není ani čemu divit. Je to v podstatě záslužná činnost. Víno je nápoj společenský a absence sociálního družení v rámci ochutnávek je potřeba nějak nahradit. A video degustace se ukazují jako logické řešení. Ale má to drobný háček, respektive pár drobných háčků. Zde uvádím pár bodů, kterých by se případní autoři víno-videa měli vyvarovat a na co by si potencionální diváci měli dát pozor:

1)      Délka videa  – čím delší, tím horší

Titulek říká prakticky vše, dovolím si použít citaci jednoho z guru tuzemské televizní zábavy a zpravodajství  – „Chcete-li unudit diváka k smrti, řekněte mu všechno.“  Je lákavé nabídnout na stříbrném podnose všechny informace, které na dané téma znáte, ale…bohužel…to nikoho nezajímá. Při délce videa je dobré mít na paměti americké pravidlo „řekněte mi vše v 30 vteřinách jinak mne to nezajímá“ na jedné straně a délku hudebních hitů (3 minuty) na straně druhé.  Po 3 minutách udržíte pozornost jen ráčkujícím jednorožcem s brněnským přízvukem.

2)      Nikdo se nechce koukat na cizí party

K degustaci neodmyslitelně patří samozřejmě konzumace vína. U video degustací je to trochu jinak. Většinou u toho divák víno neochutnává. I když snahou autorů videa často je, aby se diváci dopředu vybavili stejným vínem, v realitě je to výjimka. A právě proto se divák nechce dívat na to, jak někdo cizí ochutnává, pije, degustuje, srká, plive a vůbec si užívá víno, které on zrovna ne. A motivací není, aby si degustované víno co nejdříve objednal. Ba naopak. Kdo by se dobrovolně díval, jak si někdo užívá skvělé víno a on ne – to hraničí s vinným masochismem.

3)      Nepodceňovat zvuk

Současné mobily a fotoaparáty jsou fantasticky vyspělé. Co se záznamu obrazu týče. Se zvukem je to však slabší. Video může být zábavné, úderné a informativní, ale když zní jako by účinkující byl zavřen v plechové krabici na perníčky, efekt je sotva poloviční. Investice do mikrofonu a případně podkresové hudby se rozhodně vyplatí.

4)      Žádný střih = žádná sledovanost

Není nutné ukazovat koláče sledovanosti , tak jak se tím proslavil majitel vinařství  Tanzberg. Ale nalejme si opravdu čistého vína – videa se vyrábějí, aby se na ně někdo díval. A ideálně, aby to někdo bylo hodně velké číslo. A sledovat celou dobu monotématický výklad 1 člověka je prostě….nuda. Prostřihy na etikety, fotky vinic, mapku regionu či dokonce jednoduchou infografiku – a sledovanost (rozumějte koláče) jde na horu. Stejně tak je zajímavější forma řízeného rozhovoru dvou osob než profesorský styl  „přišel jsem vám povědět co vám má chutnat“

5)    Vždycky chtěl mít hospodu, ale štvalo ho, že mu tam chodí lidi

Udělat kvalitní a zábavné video je fuška. A i když se do toho dát maximum energie, ještě není úspěch zaručen. O to smutnější pak je, když slušné video je někde schováno někde v „rohu internetu“, kde kromě autora a jeho rodiny o něm nikdo neví. S videem je to vlastně jak s hospodou, s jeho vytvořením (otevřením hospody) to teprve začíná. Proto sdílet, propagovat,linkovat, hashtagovat a nevím co všechno. Prostě vyslat to do světa a podělit se o své dílo s celým světem.

Přeji všem autorům šťastnou ruku a hlasivky při tvorbě inspirativních vinných videí a nám všem ostatním – potencionálním divákům, aby nás bavilo se na ně koukat a případně si i prezentovaná vína koupit.

A poslední – osobní poznámka – autor tohoto soupisu se podílel, vytvářel a účinkoval v desítkách „vinných videí“ – a zdárně v nich opakoval všechny výše uvedené chyby. Nebo-li prošel všechny cimrmanovské slepé uličky a nyní je čas už to dělat opravdu zábavně:)