Dalších 5 věcí, které neříkat vinaři
Po předchozích 5 bodech, které nejsou úplně ideální prohlásit během návštěvy u vinaře či jeho degustace, připravili jsme další várku. Předchozí najdete ZDE.
6) „Vy jste vinař, já jsem pivař a co má být.“
Odpověď je částečně již v bodě 3 a 4. Není to nic proti pivu. To je dokonce ideální na srovnání pH po dlouhé degustaci (konzumaci) vín. Ale použití slova pivař podle vzoru vinař postrádá logiku. Vinař pracuje, pivař pije, nevyrábí pivo, to dělá pivovarník rsp. sládek. Logika je to stejná jako když obyvatele mého rodného města kdysi skloňovali název místního obchodního centra (jednoty) Centrum podle vzoru rum – „jdu do centrumu…“
7) „Proč je to tak drahé, vždyť vám to tu roste samo.“
Tradiční odpověď je – „tak si to zkuste sami“ – vinař jsou tři povolání v jednom: A) vinohradník – musí se na vinici ohánět, aby měl dobrou surovinu B) vinař – musí surovinu správně zpracovat a nepokazit to, co zdárně započal na vinice a C) prodejce – vyrobit je těžké, ale prodat dnes ještě těžší.
8) „Co to tam cítím, tam něco lijete do toho vína?“
Když ve víně ucítíte vůni pro vás neznámou, neváhejte se zeptat. Můžete narazit třeba i na korkové (závadné) víno a i další účastníci degustace ocení, že jste je varovali před napitím. Ale pokud zrovna nestojíte na sídlišti před cisternou s moldavskou poznávací značkou, je dost nepravděpodobné, že by vinař do vín něco „lil.“ V restauraci se také zeptáte číšníka, když vám přinese řízek, zda vám na ně plivnul.
9) „Diplomy, medaile, ocenění….to si vytisknu na tiskárně taky.“
Všichni vinaři (a nejen oni, drtivá většina živnostníků, řemeslníků atd.) jsou na svou práci hrdí. Po všech útrapách (viz bod 7), administrativních „obstrukcích“ konečně vyrobí a nalahvují víno a jsou samozřejmě potěšeni, když je někdo pochválí. Všichni máme rádi ocenění. Někdy stačí poplácání po ramenou, souhlasné pokynutí hlavy. Ale když může vinař získat diplom, medaili či další více či méně široce uznávané ocenění své práce, proč by říkal ne. Není třeba to jakýmkoliv způsobem znevažovat. Už proto, že nabídka vín je dnes tak široká, že vodítko určitého ocenění může konzumenta vína přivézt k lahvi, která mu bude chutnat. Na druhou stranu jsou vinaři, kteří se už více soustředí na medaile, než na víno…
10) „Tak není to špatné, ale nebyla by kola?“
Ne, ne a ne. Opravdu není normální do vína lít něco jiného než vodu a to jen pokud si chceme udělat střik. Zvyklost „houby“, nebo-li míchání vína s hnědou limonádou je zde sice extrémně rozšířená, ale to nemění nic na tom, že je to barbarství. Pokud obsah tetrapacku smícháte s bublinkovým UHL (univerzální hnědá limonáda), prosím. Je-li vám 16 a potajmu to popíjíte někde za garáží, máto své kouzlo. Ale jinak – nikdy. A nikdy to neříkejte vinaři. A nikdy neříkejte v cizině, že to v Čechách děláme. Prosím. I když vám to třeba chutná:)
