Hnus roku: Díl I. – Sklepmistr
Snaha najít kvalitní vína na našem trhu. Oddělit zrno od plev. Varovat před největšími hrůzami, na které může tuzemský milovník vína narazit. To je cílem rubriky „Hnus roku.“ Postupně, v 12-ti fázích Vám do konce letošního roku představíme 12 vín, o kterých se domníváme, že reprezentují to nejhorší, co lze na trhu najít. Tento seznam bude odrážet čistě subjektivní názory redaktorů VINO.TK. Jednotlivá vína postupně seřadíme na tabuli podle míry jejich míry hnusnosti a nebezpečí pro vaše chuťové buňky. Vyvrcholením bude na konci roku vyhlášení „Hnusu roku.“ Tipy, na co bychom neměli zapomenout, samozřejmě přijímáme i od Vás.
Jako prvního kandidáta vám dnes představujeme etalon mezi levnými víny. Produkt, který nás doprovází po desítky let. Víno, které celé generace pily z nouze a nikdy pro ctnost. Ale i tak se dnes najde mnoho těch, kteří jej stále pijí. I když je nám to nepochopitelné, SKLEPMISTR stále žije… Dokonce existuje i v bílé a růžové variantě.
Určitě jste se už setkali s vínem Sklepmistr. Možná to bylo už v 80.či dokonce v 70.letech, přesněji v roce 1972, kdy spatřil světlo světa. Tehdy vycházel ve dvou mutacích – červené a bílé. A možná jste se s ním setkali i dnes. A to je co říct. Protože… čert ví, proč vlastně. To víno je tak vynikající? Anebo má stoprocentně fungující název? Vzbuzuje snad chutě etiketa (obal prodává zboží?) Anebo snad cena? Před 40 lety to bylo jasné. Sklepmistr trůnil ve výkladních skříních samoobsluh v zimě (-20st.) v létě (na slunku 60st.) a pak byl stejně pitelný jako by byl vytažen ze sklepa s regulovanou teplotou. Nezničitelný jako hovězí v hamburgeru. Konkurence prakticky žádná, kvalita neměnná, cena nízká. A dnes? Nezničitelný, kvalita neměnná, cena nízká, barva už jen červená. A neměnná tvář na etiketě. Mám pocit, že hlavní roli při koupi tohoto nevína je nostalgie. Anebo obličejová věrnost? A kdo vůbec je onen sklepmistr? Údajně skutečný strážce sklepa Josef Benda z Pražského závodu v Nuslích. Baron Rothschild jednou řekl, že dělat víno je umění. Měl pravdu. Udržet úspěšně na trhu výrobek, jehož název se stal synonymem pro cokoliv levného, nedobrého, co způsobuje prvotní pubertální či post-pubertální kocovinu půlky populace, to je fakt umění. Prostě víno s lidskou tváří, obdoba neméně úspěšného likérového kolegy z řad myslivosti. Název říká vše a etiketa vám to ještě zopakuje s razancí kovadliny obalené plátkem citronu.
Pusťme se tedy do popisu tohoto nevína v souladu se 100 bodovou stupnicí, takže nejprve oko: jak už řečeno, nemá chybu – 100 bodů. Nos: na etiketě zobrazen je, ale v nevíně evidentně chybí – 0 bodů. Chuť: je tam celá škála, bohužel však zcela z jiného odvětví. Dokonce ani nepostačí prostor základního čtverce sladká, slaná, hořká, kyselá a musíme přidat nedávno objevenou pátou – umami. Totiž – pořád ještě většina neví, co to je (chuťové receptory vnímají aminokyselinu glutamovou nebo její soli glutamáty), takže Sklepmistr budiž nulovým vzorkem… Ale abych neurážel ty, kteří zbožňují zákusky: ano, je TO sladké. Takže aspoň 1 bodík! Faktem je, že určitá část konzumentů vyhledává a miluje červená sladká vína. Bohužel se tato skupina přesně překrývá s těmi, kterým je úplně jedno, jak se ten cukr do vína dostal. Asi sluníčko… (zajímavé ovšem je, že Sklepmistr si udržuje svou sladkost i poté, co u nás z polí zmizela cukrová řepa).
Bylo by nesmysl popírat, že jsem Sklepmistra nikdy nepil. Ale umíte si představit chudého studenta uprostřed Prahy v době, kdy byly jen samoobsluhy a jediná moravská vinárna Blatnička zavírala v 8 večer? Ale i dnes jsem ve svém rodinném okolí našel konzumenty (ovšem pod nátlakem), kteří si reálně vzpomněli, kdy jej pili naposled. Bohužel to bylo letos. Jsem dalek toho, abych kohokoliv odsuzoval za pití Sklepmistra. Jen jsem rád, že jsem u něj neustrnul a pokročil dál. Hodně dál. A se mnou spousta dalších milovníků vína. Na závěr je potřeba Sklepmistrovi složit poklonu. Je to takový fenomén, tak silná značka či chcete-li brand, že hrdě unese i první umístění na tabuli “Hnusu roku.” A kdo ví, třeba na konci roku i vyhraje. A doufám, že tento článek přesvědčí aspoň jednoho konzumenta Sklepmistra, že existují i vína. Takže Sklepmistr – první kandidát na “Hnus roku”… A pokud chcete číst další díl tohoto seriálu a sdílet mé pocity, kupte si Kohoutí krev.
P.S. Málem bych zapomněl na gastronomii!!! Tak tedy – Sklepmistr se výborně hodí k vejcím v jakékoli úpravě. Totiž: zapijete-li vajíčka tichým vínem, okamžitě v ústech zhořkne… kromě Sklepmistra.
