Contact Information

Theodore Lowe, Ap #867-859
Sit Rd, Azusa New York

We Are Available 24/ 7. Call Now.

Poslední zastávka prvního dne na jižní Moravě patřila vinařství Krásná Hora. A jak název napovídá, toto vinařství…neleží v obci Krásná Hora, ale ve Starém Poddvorově. Už proto, že obec Krásná Hora leží u Havlíčkova Dvora a tam moc vinic nemají. Naštěstí Starý Poddvorov patří k vinařské oblasti Podluží, která není na vinice skoupá.

První den návštěv moravských vinařství nemohl být různorodější. První zastávka na Sonberku, který reprezentoval ultra moderní přístup k designu vinařství a snahu o vína, která budou přímo čelit své zahraniční konkurenci (ať na východ či západ od nás). Druhá u Balouna, kde v praxi a prakticky on-line můžete sledovat přerod z menšího producenta na vinařství produkující špičková vína, ale již ve střední kategorii produkce. Navíc s kolekcí vín, která je velmi kompaktní ve smyslu, že je prakticky nemožné v ní najít slabé místo nebo odrůdu, která se nepovedla. A v podvečer přijíždíme do Poddvorova..

 

Vinařství Krásná Hora ne náhodou dostalo architektonickou cenu za zakomponování nové stavby (kompletně rekonstruované) do tradičního rázu jihomoravské obce. Když se k usedlosti blížíte, nějakých 50 metrů od ní ještě stále netušíte, že jste prakticky u vinařství. Ve chvíli kdy vystoupíte z auta a stojíte před Krásnou Horou, tak je rozdíl ve stylu budov(y) vinařství a okolních domů více než patrný, ale není to „pěst na oko.“ Spíše Krásná Hora ukazuje svým sousedům, jakým směrem by měli své historické budovy rekonstruovat. Během volných sobot a nedělí.

 

Další věc, která Vás zde zaujme, je minimalismus. V nejlepším slova smyslu. Ve Francii používají výraz „garážová vína“, který v češtině zní poněkud negativně. Skutečnost je ale přesně opačná. Jsou to vína vyráběna sice v malém (až extrémně malém) množství, ale také s extrémním zaměřením na kvalitu. Proto ceny těchto vín často přesahují úrovně svých věhlasných kolegů. V praxi však na Krásné Hoře vidíte, na jak malou plochu lze umístit plně funkční vinařství, aniž by měli návštěvníc,i natož vinař pocit stísněnosti. Pokud bych celkový dojem měl shrnout, lze prostory Krásné Hory popsat jako 3 až 4 propojené, velmi designové, moderní a účelně sestavené, ultra čisté (samozřejmě)… garáže… A znovu zdůrazňuji, že jen co se týče popisu prostoru a uspořádání. Nehledejte zde pneumatiky a čistější vinařství byste také asi marně hledali. Ale oproti některým vinařským „chrámům“ na jižní Moravě, je zde vidět pokora i v prostorovém uspořádání.

 

Konec přednášky o architektuře a zpět k vinicím. Samotné vinařství nese název po vinici, která mu A) náleží a za B) leží hned za jeho budovou. Těchto 5 hektarů vinic je spravováno v bio-režimu, ale přístup Krásné Hory k „bio vínům“ je relativně pragmatický. Používají spíše selský rozum a na jejich etiketách nálepky „bio“ nehledejte. Kdo mi byl na tomto vinařství hodně sympatický, byl vinař – Marek Vybíral. Pokud bych shrnul svoje zkušenosti do té doby s moravskými vinaři a jejich názory na zahraniční vína, daly by se relativně rozdělit do dvou skupin. První skupina zahraniční vína tiše ignoruje z důvodu nezájmu o ně, neznalosti nebo určitého strachu z konkurence. Druhá skupina, výrazně militantní, k zahraničním vínům přistupuje asertivně, až agresivně, s postojem, že co nevyrostlo na Moravě, za nic nestojí. A pan Vybíral patří do relativně nové, velmi malé, třetí skupiny moravských vinařů, kteří mají rozhled i o zahraničních vínech. A to nejdůležitější – i je pijí. Pozitivní věcí však je, že tato třetí skupina relativně rychle roste. Když jsem se podíval na lahve vinařství Krásná Hora, začal jsem tušit, kde vinař hledá inspiraci. Pak jsem se napil a byl jsem doma…a nemusel jsem čekat ani na potvrzení vinaře. Pokud si chcete ve starém Poddvorově „pokecat“ o vínech z Burgundska, lepšího místa než Krásnou Horu nenajdete. Ale na řadu přijdou i vína španělská, italská či zdařile komerčně udělaná vína z Chile.

 

A nyní k vínům. Pointu řeknu rovnou na začátku. Krásná Hora byl můj největší objev nejen z cesty po 6 vinařstvích jižní Moravy, ale také největší objev mezi jihomoravskými vína za minimálně poslední rok. Jsem vždy velmi skeptický k potenciálu tuzemských producentů exportovat víno do zahraničí (mimo Slovensko) a rozhodně netrpím lokálním patriotismem, co se vína týče. Ale pokud by existovalo víc vinařství jako toto, tak by i potenciál moravských vín v cizině byl, a to nejen okrajový.

 

Sortiment vín je relativně úzký, s výrazným zaměřením na bílá vína. Velká část vín zraje v dubových sudech, některá dokonce v nich přímo fermentují. Vinařství produkuje kromě jedno-odrůdových vín také 3 cuvée. Ty patří k tomu nejlepšímu, co zde můžete najít. Pokud bych měl shrnout celkovou produkci vín Krásné Hory, tak jsem zde nešlápnul vedle. Vína čistá, odrůdově čitelná (mimo cuvée), minerální, plná, pitelná a hlavně…počkejte si…suchá…Vlna cukru do Krásné Hory ještě nedorazilaJ

 

V prvním gardu jsou na Krásné Hoře dvě aromatické odrůdy. Obě jsou vždy v mém hodnocení více či méně znevýhodněny. Protože je nemám tak úplně rád. Ale jedním z poznatků letošní cesty na Moravu je fakt, že když nějaké víno dopředu odsoudím, či chci vynechat, o to více mne pak přesvědčí o svých kvalitách. Muškát moravský 2013 reprezentuje elegantní vyjádření svěžesti a aromatiky moravských vín. Kdyby všechna vína této odrůdy byla takováto, vzal bych ji na milost. Tramín červený 2013 – spousta tramínu je buď sladká nebo v dochuti hořce ostrá. Najít ten správný kompromis kořenitosti je um. A tady se to povedlo. Nebudu nikomu tvrdit, že si toto víno má schovat na chalupě do sklepa po 200 lahvích, ale je to vzorek, který rok až dva velice potěší.

 

Přicházím k popisům „velkých kluků.“ Abych byl korektní, řeknu i „velkých holek“ – 3 odrůdová vína z „A-čkových odrůd“, které v plné síle ukazují filosofii Krásné Hory. Tato tři vína v rychlém sledu mne přesvědčila o tom, že jsem na tomto vinařství správně. Ryzlink rýnský 2012 – všichni opěvujeme petrolejové tóny starých německých ryzlinků, ale přiznávám, že na tenhle styl mám chuť málokdy. Raději minerální, svěží a květinový ryzlink. A Krásná Hora má přesně tento typ. Sauvignon 2012 – Starý Poddvorov není na „mapě světových sauvignonů“ vyveden nějakým velkým písmem. I přes to zde narazíte na variantu, která by mohla vyučovat projev této odrůdy. Nečekejte exotické ovoce, které na vás vyskočí ze sauvignonu z Nového Zélandu, nečekejte hluchavky jako „old-schoolových“ sauvignonech z Moravy. Vše ostatní, co máte na této odrůdě rádi, tam najdete. Aspoň já jsem to tam našel. Tento trojblok ukončím vínem, jehož název dnes vinař může napsat na jakoukoliv láhev a hned jí prodá – s určitou nadsázkou. Rulandské šedé nebo-li Pinot Gris je momentálně nejoblíbenější bílou odrůdou Moravy a všechny Chardonnay, ryzlinky či sauvignony jí tak maximálně okopávají kotníky. Ne všechny rulandy, které jsem však v poslední době pil, mne nadchly. Proto jsem byl poněkud opatrný. Pinot Gris 2013 si zachovává tu ideální rovnováhu mezi zralostí a plností tradiční pro moravské varianty této odrůdy versus ovocnost, svěžest a mineralita. „Šeďák“ ve víně poznáte hned, ale tóny chleboviny, přezrálosti a nádech botrytidy – to jsem v tomto víně nenašel. Užíval jsem si v ní podobný rukopis jako v předchozím Sauvignonu a Ryzlinku, jen s trochu plnějším tělem.

 

Na vrchol popisu si nechám dvě bílá cuvée. Poté, co jsem dostal do skleničky Chardonnay-Pinot Blanc 2012, měl jsem pocit, že víc už to nejde. Že jsem na kvalitativním vrcholu zdejších vín. Plnost Chardonnay versus mineralita Pinot Blanc (opomíjená sestra rulandy šedé), ovocnost, svěžest, hutná textura, to celé podpořené zráním na dřevěném sudu. Moravské víno, které se může postavit bílým vínům západní Evropy. A pak přišlo cuvée Viktoria 2012….A to mne usadilo. Cuvée, kde navíc pomáhá 25% rulandy šedé. Víno, které nejen zrálo v dubovém sudu, ale i v něm fermentovalo. Víno, které mna bavilo pozorovat ve skleničce, přivonět i ochutnat, a to celé neustále opakovat. Toto cuvée se nejen může burgundským vínům postavit, ale i je porazit. Řekněme burgundská vína střední kategorie, abych zůstal Čechem…

 

Vrcholem byla bílá cuvée, ale červená vína na Krásné Hoře kupodivu také stojí za pozornost. Je dnes poptávkách po hutných vínech a tříslovinách, ale elegantní lehčí červená vína mají často větší logiku. Toho je příkladem Zweigeltrebe 2012. Pokud bych měl označit nejlepší červené víno, mám dilema. Někdy tak označím Pinot Noir 2012, který se velmi blíží své burgundské předloze a nemá nešvary moravské rulandy – tzn. nemile zapáchající květináč z balkonu v tomto Pinotu nenajdete, zemitost a růžové lístky zase ano. Proti tomu stojí cuvée Bernety 2011 – to kombinuje Cabernet sauvignon, Cabernet moravia a Alibernet. Je ukázkou toho, že i Morava umí plnější vína založená na tříslech, které potřebují trochu se v láhvi rozkoukat. Volba mezi těmito dvěma víny je čistě subjektivní. Jeden den zvítězí Pinot, druhý Bernety. Ale stejně jako u ostatních vín z Krásné Hory je to vždy volba pozitivní.

Share:

administrator

redaktor VINO.TK