Ve vinařství Sonberk se otevřely tratě

V neděli 5.července uspořádala Aliance vinařů historicky první Den otevřených tratí ve vinařství Sonberk, který je zakládajícím členem  Aliance. Více v rozhovoru s Vladimírou Mrázovou, ředitelkou obchodu a marketingu.

Den otevřených tratí pořádáte na Sonberku, ale je to dílo celé Alinace V8…

Ano, a je to historicky první den otevřených tratí naší Aliance. Jsme rádi, že i přes velké vedro přišly stovky lidí. (36 st. ve stínu, pozn.redakce). Filosofií projektu tohoto nejen degustačního odpoledne je poskytnout lidem možnost přijít do vinice, prohlédnout si sklepy vybavené moderními technologiemi a domluvit si návštěvy i v dalších vinicích Aliance. Máme všude informační tabule, kde si můžete přečíst o půdě, kvalitě, o směřování vinice a o filosofii vinařství. Vybrali jsme vinice, které mají „terroirové“ vlastnosti. Návštěvníci samozřejmě mají možnost ochutnat vína ze všech vinařství Aliance: Volařík, Marcinčák, Nové vinařství, Krásná hora, Kolby a samozřejmě také ze Sonberku.

Co musí splňovat člen Aliance?

Aliance vznikla v roce 2006 s cílem propagovat výrobu vysoce kvalitních moravských vín. Všichni členové dodržují velmi přísná pravidla výroby. Směřujeme k tomu, abychom mohli vinici deklarovat způsobem „grand cru“, míříme k systému typu „Bordeaux“ – každý subjekt má svoje „chateau“ které má svou specifikaci a respektuje daný terroir. Smyslem je vyrábět vysoce kvalitní vína z hroznů vlastních vinic v omezené produkci. Ve statutu máme vždy konkrétní limity tak, aby neutrpěla kvalita. Vybíráme odrůdy, které jsou pro určitou vinici nejvhodnější. Svá vína pak necháváme testovat významnými vinařskými odborníky, například členy proslulé instituce Master of Wine. Například v roce 2010 hodnotil vybraná vína holandský Master of Wine Frank Smudlers a díky jeho pozitivní odezvě začala skupina V 8 vyvážet svá vína do Holandska.

Kdo se může stát členem Aliance?
Nově příchozí člen musí mít sám zájem, musí být V8 pozván, musí splňovat standardní podmínky statutu V8: vlastní vinohrad, vyrábět vysoce kvalitní přívlastková vína a hlavně se musí ztotožnit s filosofií Aliance. Nezůstáváme však jen u výroby vína. Chceme, aby tady byla stejná agroturistika jako v Rakousku. K tomu přispívá i široká síť cyklostezek, ale má to jeden háček…. zkrátka, apelujeme na všechny zákonodárce, aby povolili 0,5 promile alkoholu. Alespoň pro cyklisty. Ve všech vinařsky vyspělých zemích je toto množství povoleno i pro řidiče. A my jsme země vyspělá nejen vinařsky, i když jsme v nedávné historii na víno trošku zapomněli. V tomto kontextu je naprosto zjevné, že jsme za dvacet let udělali velký pokrok, jenže potřebujeme možná ješte jednu generaci, aby se víno stalo součástí tělesné kultury.

A nepřispěly by k tomu i legislativní úpravy? Neměl by se snížit maximální výnos 12 tun na hektar pro přívlastková vína?
Těch dvanáct tun….to je otázka, zda to bylo dobré rozhodnutí. My musíme ukázat českému spotřebiteli, co to je kvalitní víno a kvalitní víno neuděláme v případě, kdy je keř příliš zatížen. Na Sonberku sklízíme z jednoho keře 1,6 kg hroznu. Na hektar v nových užších sponech můžeme vysadit až 4 a půl tisíce keřů. V širších to je kolem 3 tisíc tři sta. Dalším nutným atributem je mít kvalitní polohy vinic, a ty naši vinaři Aliance mají. Jen tak lze vyrobit kvalitní vína. Mají svou charakteristiku a jsou jedinečná. Pak si můžeme říct – ano, toto je víno vzniklé v dané apelaci. Zkrátka – zcela jasně určíte původ. Stejně jako si původ hlídá milovník piva.

Jaký je váš názor na oblibu a „boom“ naší odrůdy Pálava?
Ano, vyrojilo se nám mnohem více vína Pálavy než odpovídá výsadbě. K nám jezdí klienti, kteří ochutnají naši dobrou Pálavu a zapamatují si to tak, že už je jen tak někdo neobalamutí. Jezdí sem i statutáři – administrativní úředníci, kteří by nejraději dali naši lahev Pálavy někam na pult do prodejny a řekli – toto je etalon té pravé Pálavy (v našem případě té vyšší kvality) a takto má Pálava chutnat. A to, že se tak moc šidí, je důkazem toho, že je to výjimečná a jedinečná odrůda. Je to paradoxně největší marketingový úspěch celého moravského vinařství. To, že dle mého názoru zločinci pančují a prodávají jiná vína pod značkou Pálava skutečně znamená, že tato odrůda slaví marketingový úspěch. Ve všech oborech lidi parazitují na tom, co je kvalitní, pančováni vína by mělo být klasifikováno jako trestný čin.

Kdo jsou ti podvodníci?
My víme, kdo to je, kdo se mezi námi pohybuje a snažíme se ve spolupráci se Svazem vinařů v rámci dostupných prostředků je nějakým způsobem eliminovat. Ať už sebereflexí nebo snahou novelizovat vinařský zákon. Kazí nám to reputaci. My se snažíme, abychom v určité ceně a kvalitě lidem nabídli to nejlepší. Podvodníci kazí dobrou pověst celého moravského vinařství.

A nakonec – nejen vaše vína sbírají ve světě mnohá ocenění. K čemu jsou medaile, když se to výrazně neprojeví na vývozu?
My vinaři jsme se totiž neshodli, na čem chceme založit svou vlastní slávu. A přitom máme nejlepší přírodní sladká vína na světě. Celý odborný svět to ví. Jenže žádný světový časopis o tom jen tak z ničeho nic psát nebude. Ekonomicky se mu to nevyplatí – naše produkce je oproti světu příliš malá. Podívejte – ještě jednou zmíním Pálavu. To je unikátní autochtonní aromatická odrůda. Svět ji nemá. A my se musíme domluvit, že do „pálavového“ marketingu dáme určitou sumu po dobu 5 let za podpory Vinařského fondu a státu a na novinářských štacích ji budeme propagovat. Potenciál na to, že svět bude vědět, co to je přírodně dobré sladké víno, co to je dobrá Pálava, na to přece máme!!