Kultovní vína: Sassicaia

by Martin Kozák · Published 23.1.2015 · Updated 23.1.2015

Nejlepší víno Itálie

Pokud o nějakém víně prohlásím, že je nejlepší, tak si většinou dost naběhnu. Pár lidí se mnou možná bude souhlasit, ale vinařský svět je košík znesvářených krabů, tak lze spíš očekávat, že budu označen za člověka, který tomu ale vůbec nerozumí….a navíc – těch komentářů! Jenže na světě je milión chutí a tisíce vynikajících vín, takže vlastně ani nelze rozhodnout, kdo má pravdu a kdo tahá za kratší konec.

Jak z toho ven, když o víně Sassicaia prohlásím, že je tím nejlepším v Itálii… Je to nejznámější velké italské víno. ALE – všeobecného věhlasu respektive známosti Lambrusca či Pinot grigia nikdy nedosáhne. A zná vůbec někdo apelace Bolgheri, ze které pochází? Sassicaia byla dlouho symbolem nejdražšího italského vína – ALE Solaia je dnes dražší a Ornellaia je na plus minus stejné cenové hladině. A kvalita? Těžko exaktně měřitelná hodnota. Spolehnu se na mezinárodní hodnocení. Sassicaia byla vždy miláčkem anglosaských vinných kritíků, ať Roberta Parkera, Decanteru či Wine Enthusiast. ALE – při hodnocení ročníků 2009 a 2010 Sassicaiu poráží Solaia i Ornellaia, i když jen těsně.

ALE – Sassicaia je symbol. Ať jste ruský miliardář, majitel těžební licence v Texasu, ropný šejk v Abu Dabi (který jí oficiálně nesmí ani ochutnat) či majitel internetové firmy v Silicon Valley, chcete to nejlepší. Jak říká Miroslav Donutil, postava bohatého právníka v jednom českém filmu: „Můj vkus je hrozně jednoduchý, spokojím se jen s tím nejlepším.“ A to v italských vínech symbolizuje Sassicaia. Je vlajkovou lodí supertoskánských vín, i když jím vlastně není. Je nejznámější vlajkovou lodí Toskánska (když budu ignorovat Chianti), a to i když není Brunellem… Je to prostě Sassicaia, třída sama o sobě…A nyní pár informací proč tomu tak je:

Rodiný poklad

Sassicaia je vlajkovou lodí vinařství Tenuta San Guido. Kromě toho vyrábí ještě vína Guidalberto a Le Difese. Ty však jeho věhlasu zdaleka nedosahují. Samotný název vína evokuje kamenitou půdu (sasso = italsky kámen). Vypovídá to nejen o pevné struktuře vína, ale v přeneseném slova smyslu i o nedostupnosti tohoto vína. Původně bylo striktně určeno jen a pouze pro soukromou potřebu a spotřebu majitele – rodiny Incisa della Rocchetta.

Prvotní nápad vznikl už ve 20.letech minulého století. Tehdy bylo ukazatelem špičkových vín Bordeaux. A tak Italové „vymysleli“ Sassicaiu. Neobsahovalo ani Sangiovese ani Nebbiolo, ale Cabernet. Jeho cesta k milovníkům vína však byla ještě hodně dlouhá. Až v roce 1971 vstoupila Sassicaia na světový trh s ročníkem 1968. Okamžitě se stala hitem, dominovala nejen italským ale do značné míry i světovým vínům. Následně vznikla rivalita mezi Sassicaio, Solaiou a Ornellaiou. Posledně jmenovaná vznikla prakticky „hned vedle“ – ve vinařství Lodovica Antinoriho. A jak je ve velkém světě nejen velkých vín zvykem – Antinori a Incisa della Rocchetta byli…bratranci. Potom nikoho nepřekvapí, že Solaia pochází z vinařství bratra Antinoriho Piera. Prostě jedna velká rodina velkých italských vín.

Dlouhá cesta od stolního vína

Když Sassicaia vznikla, bylo to stolní víno. Ne svou kvalitou, ale kategorií, kam bylo umístěno. Od této doby musíme být u italských stolních vín velmi opatrní. Můžeme totiž narazit na skvosty. Ale s odpovídající cenovkou. Následně byla povýšena do kategorie IGT (dnes IGP) neboli zemská vína. Aktuálně, od roku 1994, získala Sassicaia jako jediné víno v Itálii privilegium mít vlastní apelaci – Bolgheri Sassicaia DOC.

Celé vinařství obhospodařuje přes 75 hektarů. Na hlavní víno připadá více jak třetina produkce, ve standardním ročníku 180 tis. lahví, na druhé 150 a na třetí – La Difese pak cca 120 tis. lahví. Dominantní odrůdou je Cabernet sauvignon. Ten u Sassicaii představuje 85% a doplňuje jen 15% Cabernet franc. Právě použitím těchto netradičních (tedy ne Sangiovese) odrůd pro Toskánsko se vytvořila kategorie top vín nazvaná „supertuscan“ nebo-li supertoskánská vína. Mohutná, plná, koncentrovaná. A velmi oblíbená v zámoří. Dnes má již vlastní apelaci, takže klasickým supertoskáncem už ani není.

A víte, s kým se mi nejlépe pije? S nikým. Piju ho sám. Nikdo mi netvrdí, že je to nejlepší víno, nepřesvědčuje mne o jeho kvalitách, nehledá v něm tóny po černém ovoci a podobně. …vlastně přece jen. Ač němé, tohle víno umí vyprávět. Začne v okamžiku, kdy k němu přičichnete a končí dlouhým dozněním. Po zdolání celé lahve je to nádherný příběh.