Překvapivé víno

Vykladač: „To víno chutná po kopřivách a vzadu je cítit mírná lipovinka.“ Při tomto slovu mne přinejmenším zarazilo, že nikdo z přítomných se neozval a nezeptal, co to ta lipovinka vlastně je. Všem třiceti účastníkům degustace chutnalo to víno stejně. Všichni cítili lipovinku, medová chuť byla přesně tam, kde ji označil vykladač a jeho pohled měl podobu rozkazovacího způsobu. Mnozí přítomní tu hru přijali a jen občas se někdo zeptal, kolikže to má kyselin…to jen aby dal najevo, že není žádný blbec. Přitom snad jen málokdo z nich věděl, co všechno obnáší vinifikace, technologie, co vlastně znamená, když je víno suché, a že existuje nějaké jablečno-mléčné kvašení, atakdále. Proč se vykladač jednoduše nezeptal: „Chutná vám to?“ Ano, korek či příliš mnoho síry bychom poznat měli, základní charakteristiku odrůdy snad, ale povytahovat obočí nad technickým listem vína? … a vůbec: Víte, jak poznáte „znalce“, který nic nepozná? Nechejte ho promluvit jako prvního. Určitě po prvním srknutí řekne: „Překavpivé…“

P.S.

„Spojujete-li rozkoš s pitím dobrého vína, odsuzujete se k tomu, že si způsobíte bolest pitím vína špatného. Být dobrým pijákem znamená nemít až tak choulostivé patro.“

Michel de Montaigne