Prowein 2017
Prowein v německém Düsseldorfu se za posledních několik let propracoval v největší a nejucelenější výstavu vína na světě. A to i přes fakt, že výstavnictví nikde nezažívá právě boom a těžiště klíčových a velkých klientů se přesouvá čím dál více na východ do Asie. Zda-li již letos Prowein definitivně zastíní tradiční francouzské Vinexpo, to zjistíme až v červnu. Ale to se s největší pravděpodobností ještě více zaměří na vína francouzská a hlavně ta z Bordeaux.
V čem jsou dlouhodobé silné stránky Proweinu
Poloha – Düsseldorf je prostě +- v Evropě. Blízko jako pro strategickou Francii, tak pro velké trhy Nizozemí, Belgie , Švýcarska a domácího Německa. A díky velkému letišti (a ještě většímu v blízkém Frankfurtu) je na dosah ze všech Evropských zemí a nejen z nich. Tomu asymetricky umístěné Bordeaux nemůže konkurovat. Navíc, i když je Německo velkou vinařskou zemí, její produkce na Proweinu není nijak dominantní. Jedná se tedy o „neutrální“ vinařskou půdu, tedy přesněji terroir. V neposlední řadě organizace. Doslova německá. Vystavovatelé jsou logicky rozděleni do hal podle zemí původu, vše má svůj řád a logiku. A jen pár kroky můžete přejít ze Španělska do Francie a vzít to třeba přes Rakouské vinaře s exotickou zastávkou v gruzínském stánku. A v neposlední řadě je pro nás Düsseldorf prostě blízko. Od hranice je to jen cca 6 hodin po autobahn. A i když se občas objeví nějaká ta stau, kam se to hrabě na D1…
Jaké byly letošní trendy?
Jednak úbytek návštěvníků. Alespoň na první pohled. Statistiky nebyly ještě zveřejněny, ale již prostým pohled na parkoviště před výstavní halou bylo snadné rozeznat skromnější počty. Stejně tak na některých stáncích vinaři prakticky zažívali nudu. Ale to bylo také o přípravě. Veletrh již dnes nejsou o tom, že vytisknete ceníky, katalogy a vezmete vizitky a hurá na věc. Je to o přípravě schůzek a jejich naplánování se současnými či potencionálními klienty. V té záplavě hal, stánků a vinařství je téměř nemožné získat nového zákazníka jen tak náhodou.
Snaha o odlišnost. Unifikovanost se nenosí. Musíte být jiní, zaujmout. Ať velikostí stánku, výškou podpatků hostesek, délkou plnovousu, extravagantní výzdobou či velmi atypickými etiketami. Jen nebýt jako ti vedle.
Na to navazuje o trend v hledání nových zákazníků / segmentů. U nás zažíváme vinařský boom, kdy víno zajímá prakticky každého. Ale v tradičních zemích jako je Francie, je víno spíše „mlékem starců“ a proto se spousta vinařů snaží přitáhnout ke svým lahvím i mladší klienty. Často právě extravagantním designem lahví, vtipným názvem, nižším procentem alkoholu či vyšším zbytkovým cukrem (kdo jim to poslední poradil, sám netuším…)
Kdo není bio, jako by nebyl. Trend biovinařství, biodynamiky se prosáklý celým vinařským světem. Už to není jen záležitost extravagantních vinařů „enfant-terrible“ s produkcí, která se kompletně vejde do dvou kufrů Škody Octavie. Už na trend bio naskočila i obrovská vinařství s rozsáhlou distribuční sítí. Otázkou zůstává, zda pokud se z „nálepky“ bio stane globální trend, bude to pozitivní zpráva anebo se z toho stane jen marketingový nástroj.
