6 věcí, které můžete na francouzských vínech ignorovat
Sepsal jsem 6 položek, na které můžete u vín z Francie narazit. Nejen díky jazykové bariéře jsou etikety vín z této země někdy poněkud složitější na pochopení. Proto bude asi užitečné se podívat na to, co můžete v klidu ignorovat. Cílem nebylo francouzská vína znevažovat a poukazovat na jejich odlišnosti. Ba naopak, ukázat, že kvalitní víno z Francie má stejné parametry jako to z Moravy, Itálie nebo Rakouska. A to je jeho kvalita – zda nám bude chutnat či ne. Vše ostatní, včetně etiket je jen doplněk. Proto se nenechme etiketami tak úplně zmást.
1. Mis en bouteille au chateau / domaine (miz án butej o šató / domén)
Často velkým písmem přes celou etiketu (viz obrázek) francouzského vína se rozkládá hrdý nápis. Jeho sdělení zřejmě bude mít zásadní význam pro pochopení vína, francouzské kultury a naši civilizace vůbec…Ale kdeže. Neříká nic „zásadnějšího“, než že víno bylo lahvováno na vinařství. Případné obměny textu nás pak mohou informovat kým bylo lahvováno, pro koho a kde. Ve standardní (v hlavičce uvedené) variantě však vinařství čistě informuje, že nesvěřili lahvování další firmě či neprodali víno jako celek někomu jinému k nalahvováni. Ale pozor, lahvovací linky jsou technologie drahá. Existují proto mobilní varianta (ve formě kamionu), které na vinařství přijedou, nalahvují a jedou zase dál. Takže i když se lahvuje na vinařství, může to být prováděno externí firmou. Nechám na vás, zda však tato informace na etiketě má pro vás cenu zlata či ne.
2. Elevé en fut de chene (elevé án fyt d šen)
Barrique sem, barrique tam. Barrique respektive barik je moderní výraz ve světě vína. Hlavně v jeho marketingu. Tato objemová míra dřevěných (dubových) sudů se postupně stala zaklínací formulkou pro něco lepšího, mystického, tajemného a exkluzivního. Vinař ztiší hlas a pronese „a pozor, toto je barrique…“ S povděkem musíme u francouzských vín a vinařů kvitovat fakt, že barrique moc neprožívají. I když velká část (region od regionu se to mění) zdejších vín zrála v dubových sudech, nikdo nemá potřebu na etiketu psát velkým zlatým písmem výraz barrique. Pokud nás již vinař chce informovat, že víno zrálo na dubových sudech, prostě to tam francouzsky takto napíše. Neboli: Elevé en fut de chene.
3. Grande réserve (grant resérf)
„Je to reserva, tak to nemůže být špatné víno“ – jsme ve Francii a tento často používaný stereotyp zde nefunguje (plošně). Vznikl na základě španělských a italských vinařských zákonů, kde v některých regionech a u některých vín může vinař svá vína označovat jako reserva, gran reserva či v Itálii riserva. Ale týká se to hlavně španělské Riojy a italských oblastí Piemonte (Barolo) a Toskánsko (Chianti, Vino Nobile, Brunelo). Tento hezky znějící vyraz (reserva, grande reserva) převzala i drtivá většina vinařství v tzv. Novém Světe – hlavně v Chile a Argentině. Označují tak svá výběrová a vrcholná vína. Na rozdíl od Španělska a Itálie, však zde ze zákona nemusí dodržovat minimální dobu zrání v dubových sudech a v lahvích na vinařství, ale je to čistě obchodní označení. A zpět do Francie. Co tedy znamená Reserva nebo Grande reserva na francouzských vínech? Nic…Buďto nám jen vinař chce zdůraznit, že on sám si myslí, že se mi konkrétní víno podařilo nebo, a to je daleko častější, marketingové oddělení firmy přišlo, že výraz Grande reserva bude víno lépe prodávat. A měli pravdu…
4. „Těhotenský test“
Že víno se nemá konzumovat v těhotenství, není zpráva, která by nás překvapila. Nicméně francouzský právní řád cítí povinnost nám to připomenout i na etiketách francouzských vín. Takže ikonka, piktogram, který vidíte zde vedle textu není varováním, že v případě větší konzumace kvalitních francouzských vín můžete otěhotnět, ale že v případě požehnaného stavu se budete muset svého oblíbeného koníčku na minimálně rok vzdát.
5. Apellation d´origine controlée (apelasión dorižin kontrolé) „A kde je odrůda?“ – častá otázka milovníků vína objevujících francouzská vína. U drtivé většiny tamějších vín odrůdu nenajdete (u špičkových vín vůbec bez šance). Francouzi používají tzv. apelační systém (u nás alternativa VOC) nazvaný AOC, dnes postupně AOP. V praxi se víno nejmenuje po odrůdě, ale kopci, vesnici či vinici odkud pochází. A abychom věděli, kde se ten konkrétní název vzal, je vždy pod ním uvedená sofistikovaná formule: „Apellation d´origine controlée“ – nebo-li další údaj na etiketách francouzských vín, který nás v pochopení vína nikam nedostane.
6. Château nebo Domaine? (šató – domén)
„Já piju jen vína z chateau“ – sebeprezentace konzumenta francouzských vín, kterého můžeme s klidem zařadit do kategorie „neinformovaný snob.“ Chateau sice znamená zámek, ale u vín má totožný význam jako slovo vinařství – usedlost (ve francouzštině Domaine). Jediný rozdíl mezi vinařstvími označenými Château (třeba Château Vonásek) a Domaine (třeba Domaine Vonásek) je fakt, že na místě toho prvního z nich je historicky dohledatelný nějaký zámek. Ale ten mohl být vypálen již v roce 1130 a dnes na jeho místě stojí nerezová hala. Ale jednou tam byl, tak se vinařství může označovat Château. Pokud ne, používá se termín Domaine. Proto v některých regionech narazíme tradičně na spoustu château (třeba v Bordeaux) a někde jen výjimečně (údolí Rhôny). Na kvalitu samotných vín však absolutně žádný vliv nemá, zda je to Château či Domaine.
