Morava 2016 – zpráva o stavu vína a vinic

Morava 2016 – zpráva o stavu vína a vinic

Víno a vinaře nejlépe poznáte ve sklepě. Respektive u něj „doma“ ve vinařství. Proto stejně jako v předchozích dvou letech, i letos jsme se vypravili na jarní inspekční cestu jihomoravských vinic a vinařů. Letošní konstelace byla napínavá. Máme za sebou ročníky 2013 a 2014, které rozhodně nelze nazvat tradičními. 2013 nejdříve vypadal na pěkný průšvih – vína s vysokými kyselinami. Díky rychlému zrání a přirozenému snižování kyselin ve víně dopadl zmíněný rok nad očekávání dobře. Oproti tomu 2014 slibný rok nebyl a nic jej nezachránilo. Kvalita hroznů  diskutabilní a proměnlivá, navíc se rozhodně nedalo mluvit o velké sklizni. Takže vinař toho měl málo a ještě to za moc nestálo. Platí mnohokrát opakované francouzské rčení o „ročníku vinaře“, kdy jen skutečně dobrý vinař dokáže v mizerném ročníku vytvořit slušné víno. Ale pojďme k ročníku 2015. 13151539_10153607692003499_3677553381202990593_n

Ročník 2015 – vinařova hojnost

Tento ročník musel dopadnout dobře, i kdyby vinaři nechtěli. Je dělitelný pěti, tím pádem nemůže být špatný…:) Logicky nesmysl, ale zkuste si vzpomenout na nějaký špatný ročník dělitelný 5… 1980? 1975? Další faktor – snaha vinařů. Po dvou ne zrovna špičkových ročnících vinaři potřebovali „záchranu.“ Příroda je kupodivu vyslyšela a dopřála jim ročník 2015. Ta je opakem předchozích dvou sklizní. V roce 2013 bylo mnoho kyselin, 2015 spíše bojuje s jejich nedostatkem a vína mají často zvýšený zbytkový cukr. 2014 – malá sklizeň, 2015- velká sklizeň. Navíc vyzrávání bylo povětšinou pravidelné, bez zjevných extrémů. Rok spíše suchý, ale nikoliv extrémně. Vína ročníku 2015 jsou a budou snadno pitelná, líbivá (kulatost, nižší kyseliny, často zbytkový cukr). Navíc zde díky množství nebude tlak na cenu (zatím). Zdali se však zařadí mezi kultovní moravské ročníky, to je otázka pro marketingové oddělení Znovínu – narážím zde na jejich označení ročníků 1997,1999 a 2000 jako ročníky desetiletí, století a milénia… Před vinaři však stojí daleko zásadnější otazník….

2016 – mrzlo až praštilo13226793_1771671399763836_5512267349888350269_n

Hlavní téma letošního ročníku je mráz. V počátku jara, kdy réva začala pučet a byla prakticky nejzranitelnější, přišlo něco, co nikdo nechtěl a málo kdo čekal. Čtyři mrazivé dny. Nebyl to problém jen Moravy, fotky zapálených svíček na vinicích v Chablis a Švýcarsku oblétly svět. Kromě zahřívání vinice existuje i metoda odfouknutí studeného vzduchu. Ta se používá na Novém Zélandu, ale u nás má několik zádrhelů. Jednak vinaři nemají vrtulníky (zatím), jednak vzduch neměl rozdílnou teplotu v různých výškách tak, aby se mohl promíchat. Byl prostě všude studený. Další metodou je zkrápění vinic. Ani to se neukázalo v našich podmínkách jako příliš efektivní. Jediné, co opravdu fungovalo, byly zmíněné svíce. Jenže jich bylo málo a vinařům došly dříve, než přestalo mrznout… Míra zmrznutí keřů byla také velmi rozdílná. V jednom místě vinice pomrzlo více jak 50% keřů, o sto metrů dál třeba jen 10% a za mírným zvlněním zase prakticky všechno. Byly oblasti, kde vymrzly nízké polohy vinice a vrcholy byly ušetřeny. A přitom v sousední vinařské oblasti to bylo přesně naopak. Celkově byla více zasažená oblast na sever od dálnice D1. Tedy Slovácko, Hustopečsko, Podluží a v omezené míře i Bílovicko. Nelze však vyjmenovat oblast či vesnici, kde by se mráz nevyřádil. Výsledek – v průměru 25-30% keřů zmrzlo.

Moravské Las Vegas stavební boom

Bílovice v roce 2011

Bílovice v roce 2011

Když na jižní Moravu přijedete po deseti letech, budete zřejmě v šoku. Z malých sklepních uliček se drtivá většina regulérně fungujících vinařů přesunula do nových prostor. Moderní haly, často velmi odvážně předimenzované, až sterilní čistota nejen ve výrobních prostorách, ale také designové architektonické prvky, které byste možná čekali v pětihvězdičkových pražských hotelech. Rozhodně je znát, že vinařství na jižní Moravě zažívá boom a svoje nejúspěšnější období. Přitom zásadou správného zemědělce ze střední Evropy je reptat a stěžovat si, že doba je zlá, aby mu náhodou soused nezáviděl. Spokojenost zdejších vinařů však překonává i tuto přirozenou opatrnost a přiznávají: „Ale ano, docela to ujde.“

Víno z Moravy je stále populárnější. Jeho milovníci chtějí více informací a více zážitků. Proto chtějí jezdit za vinaři. A ti jim vycházejí vstříc degustacemi, různými akcemi, ale i možností ubytování. Jsou vinařské obce, kde vinař není vinařem, pokud nemá hotel či pension. Je to směr správný, agroturistika  je trendy.

Dalším důvodem pro nebývalý stavební boom posledních let jsou evropské dotace. Ano, je spousta vinařů, která je nečerpala. Buď dobrovolně nebo jim prostě nebyly přiznány. Ale také je spousta těch šikovnějších, kteří „centrální pokladnu“ využili ke svému prospěchu. Když se pak projdete po jihomoravských vinařstvích, najdete spoustu děkovných cedulek, certifikátů a vlaječek EU. Můžeme mít pochybnosti o smyslu dotací jako celku, ale osobně – pořád lepší dotace jihomoravskému vinaři na halu, než na stavbu přehrady uprostřed Sicílie, kde není žádná řeka.

Popisy jednotlivých vinařů budou následovat…


Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.