Muscadet sur lie, co to vlastně je?
Každá doba má své trendy, tendence, módní výstřelky… Některé zazáří krátce jako kometa a zmizí v propadlišti vinařského světa, jiné přetrvají. Některé samovolně, jiné s podporou marketérů. Jedním z příkladů je barrique. U nás se nebývale rozšířil na začátku 90.let a začal se šířit napříč všemi víny hlava nehlava. Kdo nemá rád barik, jakoby nerozuměl vínu, neslo se tehdy mezi řádky. Barrique byl synonymem světovosti. Ale co to vlastně je? Sud z amerického nebo francouzského dubu o obsahu 225 litrů, který se používá k vyzrávání vín a může se použít všeho všudy třikrát. Ze dřeva se vyluhují aromatické látky jako vanilin, laktony a třísloviny a nezkvasitelné sacharidy. Délka školení vína záleží na vinaři, ale pokud je tato doba moc dlouhá, pak vonné látky ze sudu překryjí buket vína. A právě toho někteří vinaři využívali a využívají, aby překryli nedokonalosti svého produktu. Zkrátka – barrique je ideální slovo pro potřeby marketingu. Proč? Dobře se vyslovuje a málokdo ho umí správně napsat, a to je pro marketéry zlaté vejce. No schválně – jiný příklad: umíte napsat správně božolé? Právě toto slovo stojí za druhým největším marketingovým tahem na světě. (Tím prvním jsou Vánoce, ale to je trochu sporné, neboť největším marketingovým trhákem všech dob je Ježíš Kristus sám). Ale abych se dostal k tomu, co vlastně chci říct. Podobně jako barrique nebo Beaujolais, se u nás v poslední době objevil výraz sur lie. Ve vinařském světě má své místo od nepaměti, a podobně jako byl barrique vyjmut ze svého teritoria v Bordeaux, termín sur lie opustil svou domovinu v oblasti řeky Loiry. Sur lie je technologie používaná při výrobě neutrálních vín a je spojena s vínem Muscadet. Tento název nemá nic společného s muškátem ani s muškátovým vínem. Vlastně to ani není odrůda, ale víno z odrůdy Melon de Bourgogne, která je příbuzná s odrůdou Chardonnay. Ovšem exaktní původ spojení vína Muscadet s odrůdou Melon de Bourgogne je nejasné.
Vína Muscadet mají neutrální chuť a vůni bez nádechu pižma. Proto se před plněním do lahví nechají dozrát na kvasinkách a usazeninách. Chytnou kvasnicové aroma a hloubku v chuti, což pochází z kysličníku uhličitého – pokud se totiž víno nestáčí a není kontakt se vzduchem, tak nemůže zmizet. Správné Muscadet musí zůstat v kontaktu se sedimentem jednu zimu, lahvováno musí být přímo ze svých kvasnic bez filtrace, a to až po 15.únoru. Někteří vinaři trvají na tom, že musí na kvasnicích ležet v sudu, protože vliv sedimentu v tancích je zanedbatelný. Označení sur lie by měla nést pouze vína stáčena přímo v určitých oblastech údolí Loiry. Přikláním se tedy k tomu, aby se metoda sur lie aplikovaná mimo své domovské území, jmenovala jinak. Několika pojmům už se podařilo osvobodit se od parazitického užívání názvu – jistě, pořád ještě říkáme šampaňské jakémukoli vínu s bublinkami, ale většina už chápe, že to slovo znamená metodu spojenou s regionem a určitými odrůdami. A tak vznikla slova jako crémant, šumivé víno, sekt…. anebo barrique – v Burgundsku slovo zakázané, i když na pohled se sud nijak neliší od toho z Bordeaux. Jenže tady má objem 228 litrů a nazývá se piece. A také – určitě je rozdíl v tom, jak chutná šampaňské a sekt nebo barrique z Bordeaux a Chile. A podobně je tomu i v případě francouzského vína Muscadet sur lie a moravské Rulandy bílé sur lie. Jen s tím českým ekvivalentem si nějak nevím rady. Že by Rulanda bílá na kalech? Sedimentech? Kvasinkách? …některá slova se v češtině holt ne a ne ujmout. Vezměte například dobu, kdy vzniklo rádio. Slovo rozhlas se zažilo okamžitě. A když vznikla televize, výraz rozvid sklidil posměch a nikdy se neujal. No, tak jsem zvědav, jak to bude se sur lie. Že by „syrlíčko“?
P.S. pro poněkud zvídavější zájemce:
První vinice na Loiře v místech, kde se dnes pěstuje Muscadet, nařídil vysázet římský císař Probus. Ve středověku se pak vinařství rozvíjelo zásluhou mnichů z opatství Pays nantais, zejména ze Saint-Martin-de-Vertou a Saint-Philbert-de-Grand-Lieu. Vinice však produkovaly kyselá vína nesrovnatelná s těmi od Anjou a Touraine. Slovo „muscadet“ se poprvé objevilo v roce 1635 v dokumentech vesnice Gorges. Tehdy ovšem nic nenasvědčovalo tomu, že se jedná o odrůdu Melon. Ta byla do regionu přivezena až po roce 1709, kdy postihla region krutá zima, která zničila značnou část vinic. Proto nařídil Ludvík XIV., aby byly zmrzlé vinice v oblasti Loire-Atlantik osázeny odrůdou „Muscadet blanc“ odolnou proti mrazu. Její osázení podpořil jistý holandský kupec, do té doby největší zákazník místních pěstitelů, který ji údajně z Burgundska přivezl. V Chateau de la Cassemichere existuje listina, ve které stojí, že první révu Muscadet dovezenou z Burgundska tu vysadili 1740. Lze se ovšem domnívat, že na jiných vinicích regionu byla vysazena dříve. Dnes je 85% ploch s hrozny určenými na Muscadet v apelaci Muscadet Sevre-et-Maine, dále v Loire-Atlantik na jihu od Nantes, částečně roste i v Maine-et-Loire a Vendée. Předností odrůdy Melon de Bourgogne je tedy odolnost vůči mrazu, nevýhodou pak nevýrazná chuť.
