Itálie – Veneto

Jedno z nejtradičnějších turistických destinací pro české cestovatele k moři je již tradičně mořské pobřeží italské provincie Veneto. Letoviska jako Bibione, Jesolo či Caorle jsou častým cílem „účastníků zájezdů“ již od počátku 90.-tých let a těší se oblibě srovnatelné se svými chorvatským sousedy – jen skok přes Jadran. Zdejší písčité pláže jsou společně s Římem a italskými Alpami hlavními destinacemi pro české turisty a také určitým symbolem Itálie. Společně s pizzou, těstovinami, kávou a ferrari.

Veneto však není jen o slunění u moře. Jak název více než napovídá, hlavním městem tohoto severoitalského regionu jsou Benátky (Venezia). Po Římě druhé nejnavštěvovanější italské město. Proslavené svými vodními kanály, paláci, ale také postupně chátrajícími památkami a diskuzemi jak je zachránit.

Veneto samotné se rozkládá na severovýchodě Itálie. Ze severu ohraničeno regionem Alto Adige (jižní Tyrolsko), z východu Friuli-Venezia Giulia, z jihu Emilií-Romagnou a na západě Lombardii. Samozřejmě nemůžeme zapomenout na několikrát zmiňované pobřeží Jadranu. Celková rozloha cca 18 tis. km čtverečních a 4,5 miliónů obyvatel. Ekonomicky patří mezi 5 nejbohatších regionů celé Itálie (všechny jsou na severu), a proto není velkým překvapením, že jsou zde velmi silné tendence se odtrhnout od Itálie. Navíc specialitou Benátska je zdejší jazyk – benátšina, který je italštině velmi podobný, ale přeci jen odlišnosti nalezneme. Zvláště když se podíváme na dvojjazyčné cedule u silnic.

Benátsko má však po turistické stránce ještě více co nabídnout než projížďku po gondole v Benátkách a opalování se na pláží vedle německých a slovenských turistů. Obrovské Lago di Garda, rovněž častý cíl tuzemských turistů, je napůl cesty k moři a pro jeho mikroklima pod Alpami se často vyplatí zde zůstat a nepokračovat až k moři. Města jako Verona, Padova nebo Vicenza už svými názvy evokují historii a návštěvou žádného z nich neprohloupíme.

Ale to, co nás opravdu zajímá ve Venetu, je…víno. Jedním z hlavních vinařských center je oblast zmiňovaného Lago di Garda. Tam nalezneme kromě lehkých Bardolin (v červené a růžové variantě) také asi nejdůležitější víno celého Veneneta – Valpolicella DOC. Víno založené na lokální odrůdě Corvina, které sekundují stejně neznámé odrůdy, jako jsou Molinara, Rondinella, Corvinone, Rossignola, Negrara. Víno kombinující ovocnost s plností a ve svých nejkvalitnějších variantách patří mezi špičky italského vinařství. Ale co proslavilo nejen Valpolicellu, ale i celé Veneto, je od ní odvozené Amarone della Valpolicella. Při jeho výrobě se používají částečně sušené hrozny, které dodají vínu plnost, koncentrací a zároveň šťavnatost. Amarone patří spolu s Brunellem a Barolem do pomyslné svaté trojice velkých italských vín.

Někde na pomezí mezi tradiční Valpolicellou a Amarone leží Ripasso, respektive Valpolicella Ripasso. To vznikne použitím již vymačkaných hroznů na amarone spolu s klasickými hrozny na stadnardní Valpolicellu. Výsledku se také s trochou nadsázky říká baby Amarone. Pokud budeme od jezera Garda pokračovat dále směrem na západ, dorazíme do oblasti Soave – nejdůležitějšího bílého vína Veneta (Soave je apelace, nikoliv odrůda). Tato  svěží a minerální vína plná ovoce jsou také jedním ze symbolů severní Itálie. Ale vyvarujte se těch nejlevnějších variant.

Pokud zmiňuji jednotlivé symboly severní Itálie a Veneta, nemohu opominout Prosecco. Toto šumivé víno z odrůdy Glera (protože se jí dříve také říkalo prosecco, bývá nyní omylem samotné prosecco označováno za odrůdu) se pěstuje v širším pásu Veneta a Friuli-Venezia Giulia. Ale to zásadní a hlavní najdeme na sever or Trevisa (lze říci na sever od Benátek). To je oblast Prosecco DOC. Nejkvalitnější šumivá vína pak nalezneme uprostřed tohoto regionu  – ve Valdobbiadene. Zde jsou již Prosecca označována vyšší kategorií DOCG. Najdeme zde suché brut (paradoxně ne tak tradiční pro prosecco), tak extra dry (standard zde) a dry (v rozporu s překladem dost sladké). Na pomyslném vrcholu Prosecca je Prosecco superiore Cartizze. Tato vína pocházejí ze stejnojmenné parcely o rozloze 107 hektarů, kterou vlastní 140 vinařů (velké rozmělnění…) a tradice říká, že se zde hrozny sbíraly vždy naposledy. Výsledek je zralé, komplexní, sladké, exkluzivní a drahé prosecco.

A na závěr nemohu opominout tradiční stavební kameny italské vinařského průmyslu, a to nejen ve Venetu. Kdo byl v Itálii a neochutnal žádné místní zemské jedno-odrůdové víno, jako by nebyl. Pinot Grigio je název odrůdy (rulandské šedé), ale díky své oblibě prakticky funguje jako obchodní značka. Na cokoliv by jej vinař napsal, to prodá. Stejně tak jsou na tom místní lehké Merloty, Pinot bianca či Sauvignony.

Jak se do Veneta dostaneme:

Autemz Prahy do Benátek 800km a 8 hodin, z Brna 700km a 7 hodin

Letecky: Praha – Benátky s AirItalia nebo Praha – Treviso s WizzAir

Hlavní turistické destinace:

Víno – Lago di Garda, Bardolino, Treviso

Památky – Benátky, Verona, Padova

Moře – Bibione, Jesolo, Caorle.

[mapsmarker marker=“9″]