Japonské víno Koshu
Japonské víno Koshu
Pokud byste chtěli ochutnat toto typické japonské víno Koshu pocházející z révy pěstované na úpatí sopky Fudži, pak za ním musíte až do země vycházejícího slunce. Koshu je domorodá odrůda, má aroma grapefruitu, jablek a citronu a zdánlivě připomíná Sauvignon blanc. V případě této lahve je jeho chuť plnější, neboť je vyrobeno technologií sur lie, kdy se víno nechá ležet na kalech, aby se zvýšila intenzita jeho ovocného charakteru. Obsah alkoholu se obvykle pohybuje od 9,5 do 10,5 % a pije se mladé. Víno v této lahvi má však 12,5%, což ovšem neznamená, že školení na kalech procento alkoholu zvyšuje. Samozřejmě je vhodné k asijské kuchyni – suši, sašimi, tempura. A jako každé bílé víno se hodí i k rybám a plodům moře i k salátům.
Země vycházejícího slunce
Možná vás zarazí už samotný fakt, že se v Japonsku vůbec réva vinná pěstuje. Rozloha japonských vinic čítá 30 tisíc hektarů. Pravda ovšem je, že značná část produkce je určena ke konzumaci hroznů, produkce vína je 370 tisíc hektolitrů.
Japonské víno Koshu
První záznamy o pěstování révy dochovány již z 8.století, a to na dvoře v Naře. Budhističtí misionáři pak rozšířili révu po celé zemi, ale neměli na mysli zrovna její zpracování na víno. V roce 1186 se pod sopkou Fudži podařilo vyselektovat semenáč druhu Vitis vinifera s bobulemi se silnou slupkou, který dostal název Koshu. Jeho potomci se dodnes dokáží s rozmary japonského počasí vypořádat nejlépe. Jsou to v podstatě stolní hrozny, ale lze z nich vyrobit i ucházející víno. Podle posledních analýz pomocí DNA bylo zjištěno, že se jedná o interspecifickou odrůdu, tedy hybrid. Koshu poznáte snadno na první pohled. Má masivní hrozny s pronikavě růžovými bobulemi. Pěstuje se pouze v regionech Yamanashi a Katsunuma. Réva je vedená tradičním japonským způsobem na pergolách. Zlatá éra této odrůdy byla v letech 1600 – 1867 za dynastie Tokugava. Tato epocha se také nazývá Edo (=ústí řeky), stejnojmenné město si šogunát (vládní aparát dynastie) vybral jako hlavní sídlo. Od roku 1868 se Edo přejmenovalo na Tokyo a vystřídalo Kyoto v roli hlavního města.
Vinifikace Koshu zůstávala dlouho v embryonálním stavu a nedovolovala, aby se plně rozvinuly specifika a aroma vína této odrůdy. Dlouho se také hledalo, jak zvýšit obsah alkoholu, například doslazováním či koncentrací moštu. Nepomohlo ani vinifikace v barikových sudech – to zase eliminovalo typickou ovocnou chuť. Výsledkem byla stále chuť poněkud mdlá. Kvalita vína se zlepšila až s příchodem francouzských enologů v roce 2003.
Obrázek odrůdy Koshu – zdroj Wikipedia
