Vína z Hercegoviny (i Bosny) nabírají druhý dech
Hornatá Bosna a Hercegovina byla kdysi významným producentem vína. Vinohrady na stráních poblíž Středozemního moře v dobách Rakousko-Uherska dávaly skvělá vína, která končila na stole císaře Franz Josefa. V roce 1880 byla v Hercegovině vymezena první „apelační“ vinice osázená výhradně odrůdou Vranac. Až do druhé světové války expertovaly Bosna i Hercegovina velké množství vína. V 90.letech byla většina vinohradů zdevastována válkou. V současné době nabírá tamní vinařství druhý dech. V Hercegovině v okolí Mostaru se daří nejen známé odrůdě Vranac, ale i autochtonním odrůdám – bílé Žilavce a modré Blatině. Zde je pět hercegovských vín, která stojí zato ochutnat:
- Kameno 2013 – víno odrůdy Žilavka. Název vychází z charakteru vinice, která je pokrytá kameny a obehnána kamennou zídkou. Víno je hladké, lehce pitelné, ovocné tóny, převládají broskve. Kamenitá vinice mu dává minerální tóny. Výborně se hodí k mořským plodům.
- Tvrtko 2013, pozdní sběr – víno odrůdy Žilavka pojmenované po bosenském králi ze 14.století. Výraznější tóny ovoce, ve vůni kromě broskví tóny meruněk. Plné slunce a delší doznění. Dobře se doplňuje s mořskými rybami.
- Žilavka 2012 barik. 12 měsíců zrání v dubovém barikovém sudu dodává vínu plnost a strukturu a jemné tóny vanilky. Vhodné k sýrům.
- Vranac 2012 – pochází z révy vysázené v místech první „apelační“ vinice v Hercegovině z roku 1880. Zaoblené třísloviny, komplexní aroma, náznaky skořice a lesního ovoce. Krásné doznění čokoládového nádechu. Ideální k pršutu.
- Blatina Grand cru 2011 – Grand cru není v tomto případě klasifikace polohy vinice, ale výraz toho, že ročník 2011 byl v regionu mimořádně příznivý. Tmavě intenzívní barva, v chuti i vůni zralé švestky a lesní ovoce, příchuť koření. V dlouhém doznění pak svatojánský chleba a hřebíček. Ideální ke zvěřině.
