Pár kousků z Madiranu a Cahors

S laskavým svolením autora blogu Jižní Svah přetiskujeme následující článek.

Dovozce Kupmeto CZ se rozhodl zaplnit slepé místo ve své nabídce a zařadil i něco z jihozápadu Francie, tedy především červená z výtečných regionů Madiran a Cahors. O odrůdě Tannat z Madiranu jsem již několikrát psal, po pár (desítkách) let zrání to mohou být nádherné kousky, byť moderní technologie umožňují připravit je tak, aby byla přístupná i dříve. No a Cahors, to je zase domovina Malbecu, i když je dnes možná slavnější ve verzi z Argentiny. Z dovezených vín rovnou připravili degustaci. Pravda, některá z vín by asi potřebovala ještě zrát či delší čas v karafě, ale obrázek si myslím šlo udělat i tak 🙂

Na úvod jedno bílé, Domaine La Rieste Côtes de Gascogne Blanc de Blancs Cuvée d’Exception 2013, z podniku spadajícího pod největší sdružení producentů na jihozápadě, Plaimont. Odrůdově Colombard, Gros Manseng, Sauvignon a další odrůdy (jistě Ugni Blanc aka Trebbiano). Čerstvá, citrusovo-travnatá vůně, čistá svěží chuť s výraznější kyselinou, šťavnatě citrusově ovocné, živé, slušně dlouhé, decentně minerální perfektně pitelné lehké bílé. Upřímně bych byl rád, kdyby takhle vypadalo víc velkoprodukčních vín, za sto třicet kaček hodně slušný nákup a tomuhle vínu věštím úspěch.

Madiran Les Névés 2010 tmavší barvě i tmavě ovocná, kořenitě naleželá. Tmavě ovocná chuť, tříslo, svíravost, čisté, dobré délka, v zásadě ale spíše přímočaře udělaná spotřební záležitost. Château de Mascaraàs Madiran 2011 extrémně temná barvá, hutně fialová. A takový je i projev ve vůni, tmavě hutně ovocný, teplejší, sladší, dřevem ovoněná moderna. Suché, ovocné, výrazné tříslo, kokosovo-čokoládové (margotka), dlouhé, koncentrované, intenzivní. Taková efektní obludka. Château Crouseilles Madiran 2010 velmi temná barva do fialové, tmavě ovocitá ale již trochu naleželejší a pikantnější vůně, lesní ovoce, lépe zapracované jemnější dřevo, serióznější projev. Plné, výrazné tříslo, tmavé ovoce, drsnější a delší, dobře postavené, stále chce stále kupu času a bude myslím moc pěkné. Všechna tři červená, ať už se jmenují jakkoliv, produkovalo uskupení Vignerons Recoltants Du Vic-Bilh aka opět parta Plaimont.

Oblast Cahors zastupovalo vinařství Clos Triguedina (web), což už není moloch o čtyřech tisících hektarech, ale přeci jen trochu menší producent (65 ha) rodiny Baldès a jedna ze špiček oblasti. Současná hlava podniku, Jean-Luc Baldès, je krom skvělého vinaře také velmi úspěšným marketérem, kterému se daří Cahors prosazovat na zahraničních trzích díky vínům jako New Black Wine či Probus, ale i zajímavými projekty typu Trilogie, sety třech Cahors připravenými v podstatě stejně, ale z jiných terroir, různých teras (vinice mají na druhé, třetí a čtvrté. Tenhle terroirový přístup si prý přinesl ze studia v Burgundsku, vzhledem k  popularitě různých „single vineyard“ lahvování i v oblastech, kde se tradičně míchalo více poloh, to považuji spíše za onu marketingovou chytrost. Což nic nemění na faktu, že mezí víny jsou velké rozdíly a jsou výborná.

Petit Clos Cahors Malbec 2011 je prý jejich „Cuvée Plaisir“, Malbec z druhé terasy a pětina odrůdy Merlot, školeno částečně v dubových sudech (rok starých). Na úvod poměrně dost živočišná vůně, tmavě ovocná, pikantnější, šťavnatější. Suché, středně plné, bezva kyseliny a živočisnost, výrazné a poměrně dlouhé, čisté, šťavnaté. Hodně sympatické víno a kvalitativně, alespoň za mne, skok o třídu výše než kterýkoliv vzorek předtím. Clos Triguedina Cahors Malbec 2010 je z druhé a třetí terasy, odrůdově 80 % Malbec, 15 % Merlot a 5 % Tannat, školeno rok a půl v nových dubových sudech z třetiny nových. Tmavá barva. Tmavě lesně ovocná, výrazná vůně, ale uměřenějším způsobem, poměrně elegantní, vyvážené. Suché, s bezvadnou kyselinou a tříslovinami, s parádním jádrem tmavé ovocnosti, strukturované, delší, výborně udělané, velmi nadprůměrné seriózní červené s potenciálem zrát dále do krásy.

Následovala „trilogie“, tři různé terroiry, tři terasy Cahors, vždy stoprocentní Malbec. Dle exportní manažerky (na fotkách) vína nechávají degustovat raději než dle kvality/bodových výsledků hezky postupně po terasách, od spodu nahoru. Všechna vína prý měla na vinicích pečlivostí „přístup hodný Grand Cru poloh“, fermentace a macerace hroznů 20-25 dní v nerezu, tamtéž následně i malolaktika, poté rok v dubových sudech z třetiny nových. Celková produkce tři tisíce lahví každého vína, prodejné vždy jen v setu všech tří.

Clos Triguedina Cahors Au Coin du Bois 2010 je z druhé terasy, dvouhektarové vinice ve výšce asi 90m s mírným sklonem u obce Puy L’Eveque, na červeném vápenci s častými naplaveninami a oblázky, dobře odvodněné. Temná barva, poměrně výrazná a efektní vůně, mix tmavého a červeného ovoce, květinové fialkové, elegantní, velmi příjemné, v kontextu setu jakoby svěžejší a lehčí (ale i tohle má 14.5 %) a přitom stále důrazné. Suché, čisté, bezvadné kyseliny, výraznější zrnité třísloviny, velmi dobrá délka, tvrdší styl ale hodně pěkný, strukturované, s velkým potenciálem.

Clos Triguedina Cahors Les Galets 2010je z třetí terasy, výška 100-110m, jílovo-vápencová půda s velkým podílem železa a lávových vyvřelin. Tmavá fialová barva a tmavě ovocitá vůně, lehce živočišnost, svěžest a jasně evokuje kyseliny, šťavnatá ovocitost, fialky, pikantnost, pryskyřice. Suché, výrazné, parádní kyseliny a tříslo, vyvážené, lehce živočišné, intenzivní, velmi dlouhé, svíravější, strukturované, s obrovským potenciálem zrání. Velké červené víno.

Clos Triguedina Cahors Petite Cailles 2010 je již čtvrtá terasa u obce Floressas ve výšce 300 metrů, na jílovo-vápencové půdě s velkým podílem železa, jedna z nejstarších osázených parcel v oblasti. Tmavá fialová barva a výrazná vůně, ovocná, již decentně nazrálá, dotyk živočišnosti, seriózní. Suché, plnější, uhlazenější než předchozí vzorky ale stále s pěknou tříslovinou dělající povlak na jazyku, tmavě ovocné, dlouhé, vyvážené, i přes důraznost stále s jistou dávkou elegance. Povedené.

Madiran proč ne, tradicionalista sáhne po značce Château Crouseilles, příznivce (vlastně regionálně i odrůdově těžko zařaditelné) moderny po Château de Mascaraàs a já zůstanu u svých osvědčených a úplně jiných producentů :o) Zato Cahors hodně, hodně dobré! Nejvíce mne asi bavil „chladnější“ projev Coin du Bois, ale Les Galets bylo určitě lepší víno už teď a za pár let bude ještě dál. Petite Cailles také velmi fajn, ale za předchozími vzorky trochu zaostávalo v komplexitě projevu. Magazín Wine Enthusiast to viděl na 95/100 pro Les Galets a 93/100 pro další dvě vína, takže jen mírně jinak 🙂