Mýty o víně – francouzské etikety

Etiketa prodává víno. To je fakt, s kterým někteří vinaři bojují, ale často na něj spoléhají. Je spousta špatných vín s krásnými etiketami. Existuje hodně špičkových vín, kterých si kvůli nevýrazné etiketě nemusíme ani všimnout. A pak jsou zde etikety francouzských vín. Fenomén sám o sobě, kdy každý region má svůj styl, svá pravidla a hlavně velmi širokou škálu od rustikálních stylů sahajících do 19. století až po ultramoderní minimalistický styl.

Francouzská vína jen zřídkakdy uvádějí na své přední etiketě odrůdu (kromě vín zemských a v poslední době i některých vín apelačních). Stejně tak ve Francii neexistují přívlastky a podle posledního zjištění, 100% francouzských vinařů neuvádí na přední etiketě informace v češtině. Což tuzemskému milovníku vín do určité míry ztěžuje orientaci podle etikety. A ta je až na…prvním místě. Společně s cenou.

Navíc ve Francii je zvyk na etikety uvádět informace, které jsou buďto ze zákona dané nebo pro producenta, vinaře, důležité. Ale milovník vína, tedy konzument, je ignoruje nebo ještě v horším případě je jimi zmaten. Zde uvádíme několik případů, co můžete na etiketě francouzského vína najít, co můžete ignorovat a čemu nepřidávat zásadnější význam:

Mis en bouteille au chateau

Velmi často nejdelší text na etiketě vůbec. Na některých vínech dokonce vyvedeno velkým písmem přes celou etiketu. Neznamená nic jiného než: „lahvováno na vinařství“… Pro konzumenta vína informační hodnota blížíce se nule. V praxi je v tomto textu rozdělováno, zda se plnilo přímo na usedlosti (chateau / domaine) či se lahvovalo pro někoho (pour), někým (par) a kde (á…). Lze tedy maximálně rozlišit, zda si víno nalahvoval vinař sám (i když si na to najal lahvovací linku), či to svěřil někomu jinému, nebo zda víno bylo odkoupeno a následně nalahvováno kupcem. Nic víc. Nic míň. O kvalitě vína to nic neříká.

Grande réserve a réseve

Pro popis, co to znamená na etiketě francouzských vín, se musíme na chvíli zastavit u vín španělských, italských a vín z Nového světa. Ve Španělsku jeden ze základních kamenů jejich vinařského zákona je princip pyramidy. Jednotlivé kategorie jsou Cosecha, Crianza, Reserva a Gran reserva. To odpovídá také době, po jakou vína musí zrát v dubových sudech. Nejvíce samozřejmě u Grand reserve. Stěžejní jen tento princip v oblasti Rioja. V Itálii, v Piemontu a Toskánsku, se používá označeni Riserva pro top vína, která zrála určitou dobu na dubových sudech a pak ještě nějakou dobu „odpočívala“ ve vinařství po nalahvování. V každém regionu a u každého typu špičkových vín jsou parametry nastaveny trochu jinak.

V Chile a Argentině není zákonná vazba, jak dlouho musí reserva či gran reserva zrát na sudech, ale používá se z obchodního hlediska škála označení jednotlivých vín a řad ve vinařství. Základní je často nějaké cuvée (bílé a červené), následuje klasická řada, reserve, gran reserva a pak ještě nějaké top víno. Samozřejmě, že vína z vyšších řad zrají delší dobu na sudech. Už proto, že jsou z nejlepších poloh a jsou určeny k delší archivaci. Ale není to dáno zákonem.

A zpět do Francie. Zde nemají slova Grande réserve a réserve žádný význam…Myšleno ve vztahu k vinařským zákonům a pravidlům. Důvod proč na etiketě najdeme tato dvě slova je dvojí. Jednak marketingové oddělení vinařství rozhodlo, že to dobře vypadá a čistě z obchodních důvodů to napsalo na etiketu. Nebo sám vinař považuje víno za natolik dobré, že se mu opravdu povedlo. A výrazem Réserve či Grand Réserve na to chce upozornit. Ale je to čistě jeho subjektivní názor. My konzumenti s ním můžeme, ale také nemusíme souhlasit.

Produit de France / produit en france

Výraz, který označuje, že výrobek pochází z Francie. Alternativa k našemu Made in Czech republic. Jen je potřeba upozornit na drobný rozdíl ve slovech „de“ a „en“. U prvního z nich, se jedná o francouzský produkt. U druhého o produkt vyrobený ve Francii. Na první pohled to vypadá identicky. Ale bavíme se o víně, takže drobná nápověda – pokud se něco vyrobí ve Francie, neznamená to, že i hrozny z Francie pocházejí. Je to přiznaná varianta k našemu „Vína z Moravy“, kde si v lahvích kupujete víno ze Slovenska, Moldávie, Makedonie apod.

Grands vins de Bordeaux

Bordeaux je regionem velkých vín. Většina nejdražších vín světa pochází právě odtud. Tak proč to nenapsat na etiketu. Je to stejný případ jako byl u NDR a NSR. Jedna země byla demokratická a nemusela to psát do názvu. Ta druhá to sice v názvu měla, ale… To stejné platí i u vín v Bordeaux. Ty velké zámky (rozumějme kvalitní producenti) nemají potřebu říkat, že dělají „velká vína.“ Na druhou stranu velcí producenti (rozumějte vyrábějící kvanta levného vína) potřebují svým vínům dodat punc kvality. A nicneříkající výraz Grand vins de Bordeaux je pro to ideální. Může být takto označené jakékoliv víno z Bordeaux, ale jak bylo výše uvedeno, ne každé má tu potřebu.

Bordeaux

A v Bordeaux i skončíme. „Já piju jenom Bordeaux“, „Nejlepší vína jsou z Bordeaux“, „Když červené, tak Bordeaux“, „Jak tam není napsáno Bordeaux, tak to nepiju“ či „Bordeaux je předražené.“ Všechny tyto věty můžete někdy slyšet a možná jste i některou z nich někdy řekli. Je však potřeba si uvědomit, že BORDEAUX znamená hned několik věcí a házet všechno do jedné „škatule“ je první krok se zmýlit. Co tedy Bordeaux všechno je:

A)     Jedno z největších francouzských měst (4.-5. dle počtu obyvatel)

B)      Největší vinařská obec na světě (do počtu obyvatel). Většinou se víno vyrábí v malých vesničkách a městech

C)      Třetí největší vinařskou oblastí Francie se 117 tis. hektary a číslo 1 co se objemu produkce vín AOC (6 milionů hektolitrů)

D)     Největší z 38 apelací Bordeaux, vinice všech 4 druhů Bordeaux AOC zabírají cca 50tis. hektarů, což z něj dělá jednu z největších apelací celé Francie. Existuje varianta červená, clairet (tmavé rosé), rosé a bílé. Zároveň Bordeaux AOC a Bordeaux superieur AOC reprezentuje obrovské množství základního, klasického vína toho regionu. Často levného a ne moc kvalitního. Ale i v této kategorii lze najít poklady za pár korun.

E)      Vinařský region, jehož pod-apelace vyrábějí ta nejkvalitnější vína světa. Jako například Pauillac, Margaux, Saint Emilion. Vína těchto podoblastí však často na etiketě výraz „Bordeaux“ ani nemají.

Proto není Bordeaux jako Bordeaux.