Republika sommelierů
Jedna z nejčastějších otázek (ať jste olympijský vítěz nebo jste vyhrál něco v tombole na vesnickém plese) je: čím jste chtěl být když jste byl malý (byla malá)? Odpovědi se jasně koncentrují kolem popelářů, kosmonautů a závodníků F1 případně kolem sestřiček, učitelek a ošetřovatelek v ZOO. Když se však nyní rozhlédnete na českém trhu vína okolo sebe, máte pocit, že všichni malí chlapečci a holčičky chtěli být sommeliéry…
Pokud se podíváme na význam slova sommelier do novodobého Ottova slovníku naučného nebo-li do wikipedie, dozvíme se následující: sommelier je gastronomický specialista na víno, snoubení pokrmů a vína, ostatní nápoje a delikatesy. Původ slova pochází z provensálského nářečí a původně znamenalo označení toho, kdo dopravoval víno. Následně pak určovalo mnicha v klášteře, který se staral o prostírání, chléb, víno a nádobí (středověký catering).
Když se dnes podíváme kolem sebe, uvidíme prakticky armádu sommelierů. Každý je sommelier nebo jím alespoň chce být. Kdokoliv kdo se jen letmo začne zabývat vínem (třeba jen, že se podívá na etiketu vína, které pije) začne být svým okolím označován za sommeliera nebo ještě hůř, sám se začne takto označovat. A přitom si neuvědomují, že toto označení by mělo být vyhrazeno pracovníkům v gastronomii, kteří jsou určeni a mají k tomu náležité znalosti, aby vybírali vína do restaurace a následně je doporučovali klientům.
V praxi však slovo sommelier nahrazuje výrazy odborník na víno, milovník vína, obchodník s vínem, dovozce, vinný novinář, certifikovaný odborník, vystudovaný enolog, vinař. Na první pohled je vidět, že škála těchto profesí a zájmů je velmi různorodá a společným jmenovatelem je pouze víno. A také fakt, že nikdo z výše označených primárně nepracuje v gastronomii a přesto bývají označování za sommeliery.
V čem spočívá inflace používání tohoto termínu. Hledáme-li a potřebujeme-li služby sommeliera, znamená to, že jsme s největší pravděpodobností v kvalitní restauraci, kde čekáme, že nám někdo zodpovědně poradí, co si máme k lososu či steaku dát za víno. Nečekáme, že se vedle od stolu zvedne pan Novák (povoláním zubař, milovník vína) a povypráví nám jak je to na Mikulovsku pěkné, ale že o vínech na lístku nic neví. Ani, že se zvedne pan Procházka (povolání vinný novinář), a bodově nám ohodnotí vinný lístek – ale jím nejlépe hodnocené víno se rozhodně nehodí k našemu lososu. V tuto chvíli potřebujeme opravdového sommeliera.
Samozřejmě, že ne vždy na sommeliera musíme narazit v gastronomii. Jejich služeb jako poradce při výběru vín mohou využít a využívají dovozci a obchodníci s vínem. Sommelier může být najat na firemní večírek aby dostatečně odborně prezentoval vína. Tečka. Mimo tyto mantinely přestává být sommelier sommelierem. Aniž by se snížila jeho odbornost.
Jak z toho ven. Popularita termínu sommelier je značná, aniž si jeho uživatelé často uvědomují jeho význam. Jednoduchým nástrojem, jak alespoň částečně ukázat světlo na konci tunelu, je prosté trvání na původní funkci sommeliera. To znamená, že až se vám bude hrdě prezentovat jako sommelier například uznávaný vysokoškolský profesor (milovník vína) či novinář (vinný žurnalista), požádejte je o dvě deci veltlínského a neperlivou vodu. Možná pochopí… A možná vás i obslouží:)
