Abeceda odrůd: Müller Thurgau
Možná už jste také zjistili, že „milerky“ už není tolik, jako tomu bylo ještě před dvaceti, třiceti lety. Kdo tehdy pravidelně navštěvoval vinné sklípky na jižní Moravě, dobře ví, jaká byla taktika moravských vinařů. Ze všeho nejdřív servírovali „milerku“. Bylo jí nejvíc a vůbec nebyla vzácná. Po první sklence přišla druhá, třetí…. až byl zákazník trochu pod parou. Tím pádem už nestačil vypít tolik Sauvignonu či Ryzlinku, což byly odrůdy poněkud vzácnější. Dnes je vše jinak. „Milerka“ je na ústupu a změnil se i zákazník. Nenechá se nalévat tím, čeho je nejvíc, ale vybírá si. A hlavně – rád si připlatí. Odrůda Müller Thurgau je u nás vysázena na 9,4 % plochy vinic a přesto, že dozrává v polovině září, a tudíž je vhodná pro chladnější vinařské oblasti, nedá se říct, že by její výsadba vzrůstala.
Pojďme se teď na ni podívat do její domoviny – Švýcarska. Ale – je to opravdu její pravá vlast? A jmenuje se tam opravdu Müller Thurgau? A jsou rodiče tohoto nejrozšířenějšího křížence na světě opravdu ti praví?
Ano, pan profesor Herrmann Müller (1850-1924) se narodil ve Švýcarsku v kantonu Thurgau, ale svou „milerku“ vyšlechtil v německém Geisenheimu (1882). Její domovinou je tedy Německo. A které dvě odrůdy jí daly život? Pan profesor si prý myslel, že kříží Sylvánské zelené a Ryzlink rýnský. Ale možná, že byl jen roztržitý a v návalu radosti z výsledku své práce vše zapomněl nebo někam založil dokumentaci. Fakt je, že se vše provalilo až s analýzou DNA. Ta potvrdila, že nikoli Sylvánské, ale Madlenka královská byla tím druhým účastníkem šlechtitelské kopulace. Jenže švýcarským vinařům tím pádem nastal problém. Oni totiž nikdy tuto odrůdu nenazývali Müller-Thurgau, ale jménem jejích rodičů – Riesling-Sylvaner. Proč? Prý by si lidi mysleli, že odrůda je švýcarská a pochází z kantonu Thurgau, a to přece není pravda! Naštěstí se nikde jinde ve světě nemůžete splést, protože upřímně řečeno, milovníky vína nezajímají účastníci křížení, ale chuť a kvalita. Takže Müller Thurgau je pod tímto jménem ve světě osázen na 50 000 hektarech, nejvíce v Německu – 14 000. Ve Švýcarsku je na ústupu, většinou na úkor Chasselas a Chardonnay, stejná situace je na Novém Zélandu, kde ještě v 70. a 80. letech zažívala boom. Dnes ji tam pomalu, ale jistě vytlačuje Sauvignon blanc.
Zbývá tedy jen zmínka o charakteru vína: Žlutozelená barva, muškátová vůně s tóny broskví. Nízký obsah kyselin, extraktivní. Příjemné odrůdově charakteristické aromatické látky. Víno se pije mladé (do 2 až 3 let) a není vhodné pro archivaci. A k jakému pokrmu je MT vhodné? Zkuste pstruha na modro.
Popisek k lahvi na obrázku: Vully se nazývá vinařský region na břehu Murtenského jezera nad obcemi Motier a Sugiez. 150 hektarů vinic je vysázeno na svahu, který stoupá až k dominantě krajiny – morénovému vrchu Mont Vully (653m).
