Devastace moravských a českých vinic: Na počátku 20.století zničil révokaz 7.390 hektarů

Phylloxera – Mšička révokaz

Jedním z nejnebezpečnějších škůdců vinné révy je mšička révokaz (Viteus vitifoliae, příp. Viteus vitifolii nebo synonymum  Dactylosphaera vitifolii ) z čeledi Phylloxeridae. Většinou bývá jednoduše označován jako fyloxera (Phylloxera vastatrix), což je ovšem chybný název, protože phylloxera je jiný rod cizopasící na dubech. Tolik nezbytně nutné pojmenování „pravými jmény“, ovšem v rámci srozumitelnosti s dovolením zůstanu u všeobecně používaného názvu fyloxera. Do Evropy byla zavlečena kolem roku 1860 z Ameriky na sazenicích americké révy (vitis labrusca). Od té doby prakticky až do 1.poloviny 20.století způsobila na celém světě desetinásobek škod první světové války – to jen pro srovnání. A jen ve Francii, kde byla poprvé odhalena v roce 1863 v Liracu, zničila během 20 let milion hektarů vinic a způsobila pokles národního důchodu o 900 milionů franků. Na Moravě se poprvé objevila v roce 1890 v Šatově. (více o fyloxeře ZDE) Když vinařům začaly keře chřadnout, dlouho se nevědělo, co to způsobuje. Až když se odhodlali zvadlé keře vytrhnout, objevili na kořenech „cosi žlutého“. Pod drobnohledem pak zjistili, že je to hmyz. Samotná mšička je tak malá, že se schová do dírky od píchnutí špendlíkem. A proč devastovala keře v Evropě a ne v Americe? Kořenový systém americké révy je proti mšičce odolný, zatímco kořeny evropské révy (vitis vinifera) jsou pro fyloxeru ideální potravou. Na jaře se pak vylíhnutá larva z kořenů přesune na mladý list. Jeho pletiva krabatí, vznikají hálky až do velikosti hrachu. V hálce pak larva dospívá a naklade až 1200 vajíček. Po mnoha pokusech o zničení (sirouhlíkem, zaplavováním vinic apod.) vyšlo najevo, že jedinou obranou proti fyloxeře bylo a stále je roubování evropské révy na americké podnože. A jak to tedy bylo na Moravě a v Čechách? Nedávno jsem narazil na drobnou knížku Vinařství s podtitulem Pěstování vinné révy ve vinicích i na zdích a výroba vína z roku 1911. Kromě obsahu je zajímavé i věnování:

Jeho Jasnosti, vysoce urozenému Pánu, princi Ferdinandu z Lobkovic, vévodovi Roudnickému, nejvyššímu zemskému maršálkovi království Českého, c. a k. skutečnému tajnému radovi, rytíři řádu železné koruny I.třídy, komanderu království uherského řádu sv.Štěpána, členu panské sněmovny atd. atd. protektoru vinařského spolku prokrálovství České, přednímu podporovateli českého vinařství věnuje v nejhlubší úctě Spisovatel.

Pro úplnost – tím spisovatelem je Jindřich Fořt, který ovšem jen znovu přepracoval třetí vydání knihy J. Šimáčky.

Kořeny napadané phylloxerou

Tak tedy konkrétní údaje z roku 1907 – 1909: Na Moravě bylo fyloxerou zamořeno 61% veškerých vinic, což je 7.390 hektarů, v Dolních Rakousích 93% = 17.000 hektarů. Předkládám zde doslovný přepis části textu, který popisuje vhodné podnože (podložky) k roubování.

Osvědčené podložky amerických rév, kterých v případě zavlečení révokazu dalo by se k obrození našich vinic pravděpodobně s prospěchem upotřebiti.

V krajinách révokazu prostých lze druhy evropské révy (Vitis vinifera) vysazovati nešlechtěné dle starého způsobu, v krajinách však, kde se révokaz již zahnízdil (jako na Moravě), nedoporučuje se vysazovati naši evropskou révu nešlechtěnou, neboť jest nebezpečí, že révokaz zničí kořeny nové sadby dříve, nežli se dočkáme úrody. Proto buďme zvláště v Čechách opatrni a neobjednávejme sazenic z krajin révokazem zamořených, neboť pěstování rév dle starého způsobu jest přece jen snadnější, vzdor novým vymoženostem a zkušenostem. Pro každý však případ buďme včas připraveni.

          Amerických rév, vzdorujících dostatečně révokazu, jest mnoho druhů, některé z nich poskytují, i nešlechtěné, dosti obstojné plody, leč jakost těchto nevyrovná se nikdy ušlechtilým našim druhům, a proto tyto „direktně americké druhy“ nemají pro naše severnější polohy významu. Pro nás mohou míti význam jen jako podložky.

              Různé druhy amerických rév mají též různé požadavky. Pokud se týče jakosti půdy a klimatických poměrů, jsou různého stupně vzdornosti proti révokazu. Některé se těžko zakořeňují, jiné špatně srůstají s vruby rév evropských, a proto na výběru vhodných podložek závisí v krajinách révokazem zamořených zdar dalšího vinaření. Z řady amerických rév jest jako vhodná podložka nejdůležitější Vitis riparia, Vitis rupestris a Vitis Berlandieri a různé hybridy těchto. V krajích révokazem zamořených se zřizují školky ve Velkých Pavlovicích (1,68 ha), Kyjově (1,76 ha), Kloboukách (0,69 ha), Čejkovicích (1 ha), Mutěnicích (4,32 ha) a Bzenci.  Podle zprávy c.k. ministerstva orby se v našich krajinách jako podložka osvědčila nejvíc Vitis solonis (kříženec vitis riparia x vitis rupestris a vitis Candicans), ač nevzdoruje révokazu jako jiné druhy. Bohatou a pravidelnou úrodu poskytují s těmito podnožemi rouby ryzlinku červeného, bílého (rýnského), zeleného sylvánského, vlašského ryzlinku a modrého portugalu.

Další kapitoly se zabývají vhodností jednotlivých výše uvedených druhů Vitis riparia. Jako podnož byla použita nejdřív ve Francii. Daří se jí na všech půdách kromě vápenité. Dobře snáší štěp a snadno zakořeňuje. Keře na Riparii jsou úrodné, zrají dřív než na nešlechtěných, ale vyžadují hnojení. Pro Čechy, Moravu a Dolní Rakousy má tato podnož největší význam.

Rupestris: Daří se jí v suchých vápenitých půdách, kde nelze pěstovat Riparii.

Berlandieri: Snese i ty nejvápnitější půdy, šlechtěnci jsou velmi úrodní i v nejchudších půdách a hrozny dozrávají velmi brzy. Ale – špatně srůstají štěpy a dobře nezakořeňuje.

Nutno zdůraznit, že roubování kvalitních odrůd na americké podnože nebylo vůbec jednoduché. Některým vinařům vadilo, že to dlouho trvá, jinde zase remcali, že je to moc drahé a někdo tomu prostě nevěřil. Vinaři se také hádali i o systém roubování. Mám to nasadit do rozštěpu, za kůru jednoočkovým roubem či anglickým roubem? Dalším problémem bylo, že americké podnože přinesly další neznámé nemoci způsobených cizopasnými houbami. V roce 1878 se objevila peronospora a v roce 1885 černá hniloba. Roubování navíc způsobilo i zánik tradičních způsobů vysazování a obnovování vinic.

Až tedy přiložíte ke rtu a budete se chystat po jazyku válet a k půnebí tisknout, nezapomeňte, že pijete historii.