Vinohrady v Anglii a láhev pro Viktora Koženého za 5 000 liber.
Možná už jste někde zaslechli, že mezi největší znalce vín patří Angličané. No, asi na tom něco pravdy bude, proč by jinak kuponový mág Viktor Kožený v době svého vrcholu zamířil za dobrým vínem do londýnské restaurace Le Gavroche a utratil tam ve třech lidech 13 tisíc liber (asi 750 tisíc korun)? No, protože tam mají vynikající vína. Svým dvěma kolegům podnikatelům objednal mimo jiné láhev Romanée Conti ročník 1985 za 5 tisíc liber, ale víno jim připadalo příliš mladé, a tak láhev nedopili a věnovali ji číšníkům. .. Ale kde tohle všechno vlastně začalo? U Keltů, jak jinak. Ti dobře věděli, jak se víno vyrábí, ale pití jim šlo přece jen lépe než výroba. A tak se zakladateli opravdové vinařské tradice stali Římané, kteří si Kelty v Anglii podrobili. (Na rozdíl od divokých a tetovaných skotských Piktů). Přinesli sebou vinné know how – z toho keltského si kromě sudů nevzali nic a vybudovali vinice všude tam, kde měli posádky. A ty končily na severní hranici římského (nejen) vinařského světa, kterou byl obranný Hadriánův val oddělující Anglií od dnešního Skotska. Po zániku Říše římské se vinice udržovaly zejména kolem klášterů a opatství, aby se řádně dostalo oběti vína při bohoslužbách. Germánské kmeny Anglů, Sasů a Jutů zřejmě vinařství moc nedaly, přece jen měly dost práce s nájezdy Vikingů, ale pak přišel rok 1066. Vilém Dobyvatel vyhrál bitvu u Hastingsu a Anglie byla jeho. Jak ji ale dobře zdanit, a rozdělit mezi své druhy, když nevěděl, co mu vlastně patří? I rozeslal své posly po celé zemi, aby mu vše sepsali. Sečetli obyvatele i veškerou půdu se vším, co se na ní pěstuje, tedy i révu vinnou. Výsledek – Kniha posledního soudu neboli Domesday Book. Její první a poslední vydání nese datum 1086. V Anglii bylo tehdy 42 vinic, nejvíce v Essexu východně od Londýna, nejsevernější vinice byla v lokalitě Ely, což byl odloučený pahorek v močálové krajině s katedrálou. Vinice byly tehdy u každého hradu a kláštera na jihu země. Vlastní víno vyráběl i královský hrad Windsor (1155), vinohrad mělo i cisterciácké opatství poblíž Southhamptonu na jižním pobřeží. A nesmíme zapomenout ani na to, že Vilémův vnuk, anglický král Jindřich II. sňatkem s Eleronorou Akvitánskou (1152) vyženil v podstatě celou Akvitánii. Vína ze Saint-Emilionu, Pomerolu a Graves začala lodní dopravou proudit do Anglie a místní šlechta si je nemohla vynachválit. V roce 1509 bylo v Anglii 139 vinic, z nichž jedenáct vlastnil známý prostopášník Jindřich VIII., 63 vinic vlastnili šlechtici, 52 vinic bylo ve vlastnictví církve. Jediné, co je záhadou, jsou odrůdy – o těch nevíme nic. Mimochodem – už tehdy existovaly soutěže vín. Nejlepší klášterní víno získalo titul Theologicum. Jenže – vína z domácích vinic nedosahovala takové kvality – raději řekněme pitelnosti – jako ta francouzská. Navíc byla jejich cena docela přijatelná, rozhodně nižší než náklady na obdělávání místních vinohradů. Angličtí vinaři tak postupně přišli o podstatnou část zákazníků, a raději začali pěstovat obilí a chovat ovce. Rozvod Jindřicha VIII. s první ženou Kateřinou Aragonskou vinařům taky moc nepomohl. Anglikánská církev se odloučila od římsko-katolické, kněží a mniši opustili kláštery a tím pádem i vinice. Víno přežívalo jen díky zaníceným nadšencům. Zkázu završila révokazová pohroma ke konci 19.století a anglické vinařství po nějakou dobu přestalo existovat, stejně jako v ostatních vinařských regionech Evropy. V současné době existuje na Britských ostrovech včetně ostrova Wight asi 450 opravdových vinic. A víte, kde prý jsou ta nejlepší vína? Ve Walesu. Třeba Three Choirs v Newentu – to je jeden z nejlepších velšských producentů. Jejich vína z odrůd Bacchus, Reichensteiner a Schönburger jsou neobyčejná. A teď si řeknete, proč o tom všem mám číst, když si ta vína u nás nemůžu koupit. No, je to přece jeden z příběhů historie! Víno jí kráčí nerozlučně s člověkem. A nakonec – dostat se do Anglie přece není zas až tak složité. Tak se zkuste poohlédnout třeba po vínech z těchto vinařství: Biddenden Vineyards (Kent), Lamberhurst Vineyards (Kent), Carr Taylor Vineyards (Sussex), Three Choirs Vineyards (Wales), Sharpham Vineyards (Devon). Martin Severa