Chardonnay

Původ: Jejím domovem je Burgundsko ve Francii, jedná se o starobylou odrůdu vzniklou spontánním křížením odrůd Pinot noir a Gouais blanc. V průběhu staletí byla popisována různě, existovaly domněnky, že ji do Burgundska přivezli křižáci z Blízkého východu – snad z Libanonu, kde se nazývá Merwah nebo Obeidah. (Obě tyto odrůdy v Libanonu existují a dávají vynikající vína). Chardonnay byla také po staletí zaměňována s odrůdami Melon de Bourgogne či  Pinot blanc. Tuto domněnku vyvrátil v roce 1958 francouzský biolog Pierre Galet, který ampelografickou metodou definoval Chardonnay jako samostatnou odrůdu a jako její místo původu určil malou vinařskou obec Chardonnay, která se nachází poblíž města Macon v jižním Burgundsku. Právě odtud pocházejí pověsti o křižácích a právě tato malá vesnice dala odrůdě jméno. Křižácké pověsti definitivně vyvrátili vědci z Kalifornské univerzity v Davisu koncem 20.století, kteří pomocí DNA zjistili, že Chardonnay vznikla křížením odrůd Pinot noir a Gouais blanc a patří do čeledi Noirien. Díky své přizpůsobilosti se jí daří prakticky ve všech vinařských regionech světa a stala mezinárodní odrůdou. Ve Francii je jednou ze tří autorizovaných odrůd, která se v regionu Champagne používá k výrobě šumivého vína metodou „Champagne“. Roli hlavní odrůdy zastává i v apelačních vinicích a ve vinicích grand cru v údolí řeky Loiry a v Jura. V Burgundsku jsou nejvyhlášenější Chardonnay na světě ve vinicích Cote de Beaune (Montrachet, Corton Charlemagne, Meursault) a Chablis. V roce 1958 bylo touto odrůdou ve Francii osázeno 7 300 hektarů, v současné době tato plocha stoupla až na 35 tisíc hektarů. V Kalifornii zaujímá plocha osázená Chardonnay 25 tisíc hektarů, v v Austrálii 5 tisíc, v Jižní Africe 8 tisíc. Zajímavé je, že v Německu se začala pěstovat až v roce 1990. Existuje několik set klonů této odrůdy, v apelačních francouzských vinicích se používá 28 klonů. U nás byla zapsána do Státní odrůdové knihy poměrně pozdě – až v roce 1987. Zaujímá 5% plochy vinohradů, nejvíce je vysázena v Mikulovské podoblasti.

Vlastnosti: Citlivá na padlí a na žloutnutí – bakteriální onemocnění „flavescence dorée“. Ke konci zrání je náchylná na šedou plíseň, zejména na úrodných půdách. V teplejších klimatech trpí suchem a vyžaduje závlahu. Dozrává brzy – v první etapě – deset dní po Chasselas.

Víno: Pro víno této odrůdy je charakteristická vyváženost cukrů a kyselin. Vína jsou plná s velkou škálou aroma. Můžeme v něm najít tóny čerstvého ovoce (banán, černý rybíz, hrušky, mango), citrusů (citron, květy pomerančovníku), koření (vanilka, pepř, skořice), suchých plodů (mandle, lískové ořechy), květinové tóny (akát, růže, šeřík, lilie, med) nebo vůně máslové.

Synonyma: Arboisier, Arnaison blanc, Arnoison, Aubain, Aubaine, Auvergnat blanc, Auvernas, Auvernas blanc, Auvernat blanc, Auxeras, Auxerras blanc, Auxerrois blanc, Auxois, Auxois blanc, Bargeois blanc, Beaunois, Biela Klevanjika, Blanc de Champagne, Blanc de Cramant, Breisgauer Suessling, Breisgauer Sussling, Burgundi Feher, Chablis, Chardenai, Chardenay, Chardenet, Chardennet, Chardonay, Chardonnet, Chatenait, Chatey Petit, Chatte, Chaudenay, Chaudenet, Chaudent, Clävner, Clevner Weiss, Cravner, Epinette, Epinette blanc, Epinette blanche, Epinette de Champagne, Ericey blanc, Feher Chardonnay, Feherburgundi, Feinburgunder, Gamay blanc, Gelber Weissburgunder, Gentil blanc, Grosse Bourgogne, Klawner, Klevanjka Biela, Klevner, Lisant, Luisant, Luizannais, Luizant, Luzannois, Maconnais, Maurillon blanc, Melon blanc, Melon D’Arbois, Meroué, Moreau blanc, Morillon blanc, Moulon, Noirien blanc, Obaideh, Petit Chatey, Petit Sainte-Marie, Petite Sainte Marie, Pineau blanc, Pino Sardone, Pino Shardone, Pinot Blanc à Cramant, Pinot Blanc Chardonnay, Pinot Chardonnay, Pinot de Bourgogne, Pinot Giallo, Pinot Planc, Plant de Tonnerre, Romere, Romeret, Rouci Bile, Rousseau, Roussot, Ruländer Weiß, Sainte Marie Petite, Sardone, Shardone, Shardonne, Später Weiß Burgunder, Weiß Burgunder, Weiß Clevner, Weiß Edler, Weiß Klewner, Weiß Silber, Weißedler, Weißer Clevner, Weißer Rulander

Gastronomie: Maso a ryby: Mírně upravené hovězí a vepřové maso, drůbež. Vyzrálé víno k bažantovi, divočině. Vína s vyšší kyselostí taktéž k ústřicím. Sýry: měkké sýry s bílou plísní. Ostatní: paštiky, hustší polévky a bílé omáčky.

 

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.