Ceny burgundských vín – jen cesta vzhůru

Ceny burgundských vín – jen cesta vzhůru

„Aby bylo víno opravdu dobré, musí být drahé. A pokud je francouzské, musí být navíc hodně drahé.“ Myšlenka, která sice (naštěstí) není pravdivá, ale o to rozšířenější. Ano, ve Francii se vyrábí spousta špičkových vín za ceny, které jsou opravdu přehnané. Ale také zde najdete velkou skupinu vín, která si zachovávají racionální poměr ceny a kvality.chauvenet29-435-20130906_0829

Co se týče přehnaných cen, vždy hrálo ve Francii prim Bordeaux. Za poslední dvě tři desítky let zde spoustě vinařů opravdu přálo štěstí a jejich vína nabrala v prodejních cenách někdy i desetinásobku původních cen. Na druhou stranu se to v Bordeaux týká několika vyvolených desítek producentů – zástupců Grand cru classé v Médocu a Graves, pár producentů v Libourne (Saint Emilion + Pomerol) a hrstku v dalších podregionech (třeba Sauternes). V poslední době se tato nemoc přelila i do dalšího regionu.

A ten se jmenuje Burgundsko. To nebylo nikdy levné. Často jsem používal přirovnání, že ceny v tomto regionu začínají tam, kde v jiných oblastech končí. Ale jestliže v Bordeaux v posledních letech vidím náznak cenové reality respektive první světlo na konci cenového tunelu, Burgundsko se vydalo opačným směrem – k výraznému zdražováním svých vín.

Když se ještě vrátím k Bordeaux: v jeho prospěch, tedy v prospěch zdůvodnění extrémně vysokých cen, mluví určitá znalost jejich nejznámějších vinařství. Slova jako Mouton, Margaux, Palmer či Petrus snad každý jen mírně pokročilý milovník vín už zaslechl. Střih – jsme v Burgundsku. Jak jsme tady na tom s všeobecným povědomím? Ano, všichni víme že Domaine Romanée Conti je…nejvíc. Ale co dál?

Burgundsko si totiž zachovalo svůj rustikální charakter. Ano, i zde jsou negocianti a velkoobchodníci, ale spousta špičkových producentů jsou stále malé rodinné firmy. Vinař, který zde vyrobí více jak 50 tisíc lahví za rok, už je vnímán za velkého producenta. Porovnejte s Château Margaux či Mouton Rothschild, kde když nevyrobí 300 tisíc lahví ročně tak není na hypotéku (pardon, pokus o humor:). Je pravda, že v Burgundsku si vystačí prakticky jen s dvěma odrůdami (pro jednoduchost jim budeme třeba říkat Chardonnay a Pinot Noir:), ale výroba je rozmělněna mezi daleko více drobných producentů a apelací než v Bordeaux a jejichž znalost je vyhrazena hlavně profesionálním sommeliérům a opravdovým milovníkům vína.Photo du Domaine Antonin GUYON 002-small

Výše zmíněné by mělo mluvit spíše pro zakonzervování cenové hladiny v Burgundsku a zachování si určité racionality v porovnání s Bordeaux, u kterého opravdu platí, že je poněkud nafrněné. Ale ať už je to dlouhodobým převisem poptávky nad nabídkou v Burgundsku, změnou chuťových preferencí mezinárodní klientely nebo jen rozhodnutím místních vinařů, že se chtějí mít aspoň trochu jak v Bordeaux, rozhodně ceny v Burgundsku skokově stoupají.

K čemu to povede? Zkusím si trochu zavěštit, ne z kávové sedliny, ale z usazenin archivního Pinot Noir. Burgundská vína nikdy nebyla vyhlášena svou cenovou příznivostí. Jejich konzumenti a milovníci patřili sice k elitní, ale malé skupině vínomilců. Postupný a razantní cenový nárůst, kdy dnes pod 20 EUR nelze koupit nic pitelného (ano jsou výjimky, ale je jich čím dál tím méně) otevírá dveře producentům odrůdy Pinot Noir či Rulandské modré z jiných zemí.

U nás by měla zpozornět v první řadě domácí vinařství. Ano, Rulandské modré je naší tradiční odrůdou a každoročně zde vznikne několik opravdu špičkových vzorků této odrůdy, ale kvůli cenové hladině této odrůdy a určité chuťové složitosti se drží ve stínu všech těch Zweiglů, Frankovek či dokonce Cabernet sauvignonů. A je čas ze stínu vystoupit.produits_photo3_99

A v druhé vlně je to pro nás konzumenty příležitost objevit Pinot Noir z regionů jako je třeba Languedoc nebo Chile. Ano, regionů, kde byste tradičně Pinot Noir nehledali a které byly na okraji zájmu skutečných milovníků burgundských vín. Ale nouze naučila Dalibora housti a realita milovníky rulandy naučí možná poznávat vína Languedocu, Chile či Pinot Noiry z Loiry a Alsaska. Jsou případy, kdy to stojí za to. Každopádně, na všem si musíme najít něco pozitivního. A nebo více šetřit aby bylo na slušnou láhev burgundského.


Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.