Průšvih týdne: Valtice = Volařík?

Průšvih týdne: Valtice = Volařík?

Vždy mne potěší, když v restauraci objevím kvalitně zpracovaný lístek s více jak stovkou převážně tuzemských špičkových vín. Další dobrou zprávou je, když je cenová hladina na rozumné výši a původní cena vína je znásobena jen číslem 2. Tento týden jsem se vyskytl v jednom sympatickém podniku v pražských Malešicích. Chuť objednat si k večeři víno a ne pivo byla umocněna speciálním prostorem uvnitř restaurace, který bych nazval malou vinotéku či humidorem. Obsahoval přehledně vystavený obsah vinného lístku a já měl pocit, že jsem tu vinařsky správně. Začal jsem se těšit na víno…
Osazenstvo stolu si nebylo jisté, zda bílé či červené, a tak padla volba na růžové – byl to rozumný kompromis i vzhledem k tomu, co jsme měli v plánu objednat si k večeři. Na vinném lístku mi padlo do oka Svatovavřinecké rosé od Volaříka, dnes už vyprodaný hit tohoto mikulovského vinařství. Moje vinařské těšení dosáhlo skoro vrcholu. Jenže! Když něco dychtivě očekáváte, tak se určitě něco stane.
Obsluha přinesla láhev v nerezovém chladiči a hned jak se láhev odhalila, hlásil jsem reklamaci: „To ale není Volařík“ – nápovědou mi totiž byl jediný viditelný prvek láhve a to kapsle. Na té se skvěl nápis „Chateau Valtice.“
Ale je to Volařík.“ odpověděl mi stručně číšník. Nechtěl jsem být prudícím hostem, už proto, že jídlo jsem neměl ještě před sebou a nechtěl jsem riskovat instrukce naštvaného číšníka směrem ke kuchaři ve smyslu – „na tehle steak výjimečně plivni.“ Tak jsem jen zopakoval své pochybnosti nad značkou lahve schované v chlaďáku. Číšník suveréně vyndal láhev a ukázal celému stolu láhev s tradiční žlutou etiketou a obrovským nápisem Chateau Valtice…a komentářem „vždyť říkám – Volařík.“ Trochu mi to připomnělo film Obecná škola a větu „Říkám – chci do Vršovic.“ Ale byl jsem v Malešicích…
Volařík..ne Valtice“ byla moje odpověď míchající překvapení a šok. „A jó“ doprovázelo obsluhu když odcházel pro správnou láhev. Na druhou stranu, ale musím říct, že barva vína i odrůda souhlasila. Takže 2 ze 3, to není zas tak špatné.
Dohru to mělo ještě drobnou. Správná láhev byla sice už Volařík, ale ročník 2012, který sice není špatný, ale všichni asi od moravského růžového čekáme aktuální ročník. Ale už jsem neměl odvahu protestovat. Zvlášť když jsem byl několikrát vyzýván k tomu, abych víno ochutnal, zda není korkové. Tomu jsem se bránil – láhev měla šroubovací uzávěr…
V tuzemské gastronomii je to těžké. Sestavíte lístek z kvalitních vín, pečujete o ně, vyhradíte jim prostor v restaurací i na lístku a celá snaha shoří jako vždy…na obsluze. Valtice nebo Volařík, nemáte to jedno? Nemám…

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.