Morava 2014 – Reisten

Morava 2014 – Reisten

Předobědová zastávka na naší cestě po jižní Moravě vedla do vinařství Reisten. Tento producent relativně nedávno rozvířil stojaté vody českého (rsp. moravského) vinařského „bulváru“ svým prodejem Templářským sklepům. Producentovi výrazně většímu, známějšímu, ekonomicky stabilnějšímu, ale výrazně zaměřeného na dodávky do řetězců. Reisten oproti tomu byl historicky považován za vinařskou popelku. Sice velmi drobné vinařství, ale produkující skutečné perly, které se často vymykaly jihomoravským zvyklostem.

Zakladatel – pan Nepraš – na počátku zvolil jako stěžejní strategii pro Reisten odrůdu Pinot blanc. Tu opravdu v Reistenu vždy uměli, patřila k tomu nejlepšímu, co jste široko daleko mohli najít. Ale co je to platné, když Rulandu bílou (tedy Pinot blanc) nikdo nechce. Takže se jednalo o rozhodnutí odvážné, chvályhodné, ale zároveň možná odstartovalo ekonomické potíže tohoto producenta, které vedly až k jeho odprodeji.

S těmito velmi protichůdnými informacemi a pocity jsem přijížděl do Pavlova. Navíc ne do tradičních prostor Reistenu, ale do zcela nově zbudované usedlosti na kraji obce. Ta původní měla své kouzlo, sice prostory byly stísněné, ale měli jste pocit, že jste opravdu u drobného vinaře. Nová budova, čerstvě dokončená, navíc s jasnou vizí se dále rozšiřovat a dobudovávat, vyjadřuje jasnou změnu strategie. Vize moderního a většího vinařství, které je a bude schopné efektivně zpracovat hrozny, přeměnit je na kvalitní víno a přitom i uvítat a pohostit své návštěvníky, vínomilce a okolo jedoucí turisty. Ale trochu toho „espritu“ se v těch pravých úhlech a designu ztratilo.

Degustace na Reistenu se skládala ze dvou velmi odlišných fází. První mezi nerezovými tanky, kdy jsme přechutnávali 2013. Je nutno říci, že Reisten se konzistentně drží tradice vypouštění vín na trh později než drtivá většina konkurentů (promiňte, kolegů) na jižní Moravě. Ta znamená, že když na jiných vinařstvích měli 2013-ky již částečně nalahvovány nebo přinejmenším v pitelném stavu, na Reistenu to byla pořád ještě „miminka“, která se rozkoukávala. Nicméně spousta těchto vín ve stavu polotovaru slibovala velký potenciál. Ale spíše než vybírat jednotlivá vína, která stejně za rok, kdy půjdou na trh, budou chutnat úplně jinak, bych zdůraznil potenciál nového sklepmistra Reistenu – Zdeňka Musila. Pokud tento „chlapík“ udrží nastolený směr, bude mít dostatečně volné ruce k práci a a bude mít jen trochu toho štěstí na dobré ročníky, tak velmi, opravdu velmi brzy budou z Reistenu přicházet vína ještě lepší než jsme kdy doufali. Tohoto pána (který svým projevem a zjevem popírá jakékoliv zažité představy o vinařích z jižní Moravy…) se rozhodně vyplatí sledovat.

Po přehlídce toho, co na nás Reisten chystá, jsem se přesunul do kanceláří, kde se otevíraly lahve aktuálně na trhu. Většinou ročník 2012, chvílemi ještě 2011. Než se konkrétně zastavím u jednotlivých vín, tak ve stručnosti představím jednotlivé řady vín, které Reisten vyrábí. Dle mého názoru, je těch řad trochu moc a vytvářejí chaos, ale já na Reistenu marketing nedělám. Klasickou řadou, která zároveň plní úlohu „pracovního koně“, je řada Classic. Elegantní etikety, jednoodrůdová vína, většinou suchá, rozumná cenová úroveň. Nad ní je tradičně řada Maidenburg (využito lokální pojmenování zříceniny na kopci), která obsahuje výběrová vína. Všeobecně řečeno více cukru za více peněz. Šarže menší, celkově určeno pro koncovou gastronomii. Nová top řada se jmenuje Materle, v místním hornorakouském nářečí je to pojmenování parcely U božích muk. Z té také pocházejí všechna vína v tomto vrcholu portfolia. Je to ukázka toho, co Reisten dokáže. Platí totéž, co do značné míry pro Maidenburg – nikdy to nebudou masová vína. Jsou produkována v malých objemech a od získání většího povědomí je diskvalifikuje cena. A úplná novinka je řada Kabinett. Odpověď na volání gastronomie po lehčích vínech s cenovkou pod 200,-Kč, ideálně hodně pod 200,-Kč. V době mé návštěvy tato vína ještě nebyla připravená k posouzení, takže je zatím nebudu ani komentovat.

Co se týče vín nyní k dispozici, tak Riesling Classic 2012  je víno, kvůli kterému jsem Reisten začal pít. Respektive jeho varianta v ročníku 2008 a 2009. To pro mne svého času byla nejčistší ukázka moravského ryzlinku ve své, citrusové svěží variantě. Víno, které nezklame, které má určitou eleganci, noblesu až serióznost. Není to víno, které si vezmete na kolo nebo na piknik. Je to láhev, kterou si otevřete, když se vám něco povede. A není to o ceně. Je to o pocitu z tohoto vína a jeho charakteru. Trochu výraznější ve vůni, tvrdší v chuti, pokud si to můžu dovolit, tak bych prohlásil – žádné dámské pití. Jediný problém tohoto ryzlinku v Reistenu je toto víno – Riesling VOC 2012. Prostě proto, že je lepší. Na druhou stranu je to ukázka inflace označení vín v Reistenu. Výše jsem uváděl 4 různé produktové řady. Do toho apelační označení vín VOC a nemluvím o tom, že rosé se zde jmenuje Clarissimo. Ale to neubírá nic na faktu, že asi vůbec nejlepší víno vinařství je tento VOC Ryzlink. Projevem je oproti předchozímu přívětivější, měkčí a pitelnější již od prvního napití. Je to ryzlink, který jede po citrusové chuťové a aromatické lince a neuhne z ní. Můžeme mu vyčítat až líbivost, ale… přeci piju vína, aby mi chutnala. Takže toto je ryzlink s velkým R. Ale u této odrůdy ještě nekončíme. Na druhé straně chuťové škály je Riesling 2011 Maidenburg, který již připomíná vína z původní domoviny této odrůdy (nápověda – Německo). Petrolejové tóny zde nahrazují citrusy a svěžest je vytěsněna zralostí a dlouhou chutí. I tento styl ryzlinků má své fanoušky a není jich málo.

Na začátku jsem zmínil, že Reisten vyrostl na odrůdě Pinot blanc (rulandské bílé) a bylo by škoda ji nezmínit. Zastavím se hned u dvou exemplářů. První z řady Classic – Pinot Blanc 2012 Valtická.Pokud chcete z Moravy ochutnat jen jednu láhev rulandského bílého, abyste získali představu, zda vám tato odrůda chutná nebo ne, otevřete si tuto. Ano, Pinot blanc je ve stínu Rulandského šedého, ale…nemůže za to. Tato odrůda je minerální, elegantní, nepodbízivá, ale snadno pitelná. A když se často ptám vinařů, co pijí oni, není to Chardonnay ani Rulandské šedé, ale často právě Pinot blanc. Tento z řady Classic je suchý, upřednostňuje bílé tóny jen s lehkým nádechem kořenitosti. Má však ještě svého zralejšího sourozence – Pinot blanc Maidenburg 2012 výběr z hroznů. Ve stručnosti – více zralosti, více kulatosti díky vyššímu zbytkovému cukru, citrusové stopy a dotek bílých květů dozrál do kořenitosti zralého pomeranče. Evolučně další stupeň rulandy bílé.

Na závěr Pálava. Jsme na Pálavě, tak Pálava Maidenburg 2012 výběr z hroznů. Upřímně řečeno, nejsem fanoušek této odrůdy. Ale vím, že patřím spíše k menšině a že zbytek republiky po Pálavě stůně. Zvlášť když pěkně voní a je „do sladka.“ Což toto víno fantasticky plní, 34g cukru udělá své, zralé tóny medu atd. To vše dělá z toho vína „líbivku“  č.1 na Reistenu. Pokud jdete s lahví na návštěvu, s touto nemůžete udělat chybu. Teda pokud nejdete zrovna ke mně.

Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.