5 důvodů proč nikdo neporazí Bohemku

5 důvodů proč nikdo neporazí Bohemku

Bohemka, šampíčko, šáňo, šampus, šampaňské – ale to naše. Všichni víme, o co se jedná. Fenomén, který nás provází posledních několik desítek let od kolébky do hrobu. Další úkaz českého svérázu. (Kromě toho, že např.  Google zde není hlavní vyhledávač). Největší tuzemská vinařská firma dosahuje velikosti gigantů z Francie a Itálie. A vyrábí sekty. Často polosuché. A pochází z regionu, kde se vyrábí pivo a kde nejsou žádné vinice. O kvalitě, zvláště základních produktů, můžeme (a já osobně mám) mít pochybnosti. O rozměrech úspěchu těchto vín však nikoliv. Za vše mluví případ z konce loňského roku, kdy jeden z našich předních politiků (což vůbec není kvalifikace na znalce vína) uvedl, že si na Vánoce připije šampaňským, ale protože je patriot tak tuzemským – bohemkou.“ Můžu se mu smát za jeho neznalost, ale on situaci u nás skvěle vystihl. Šampaňské je bohemka, a Champagne – to je to francouzské šampaňské.  Produkce bohemky  je v řádu desítek miliónů lahví ročně. Na světě se přece vyrábí nekonečné množství dalších druhů šumivých vín, tak tedy – proč Bohemia sekt nepřijde o své výsostné postavení a podíl na trhu? A proč se o to nikdo nesnaží…Ale snaží a snažil. Ale zde je několik důvodů, proč je bohemka bezpečně zabydlená na našem trhu a v našich ledničkách (v mojí ne:).

Pili to už naši dědové

Když si prohlédnete svá rodinná alba a fotky z různých oslav, s největší pravděpodobností na některé z nich láhev sektu ze Starého Plzence najdete. A je dost možné, že ty fotky budou černobílé. I u nás v rodině koluje příběh, že při zapíjení narození mého bratrance se dopité lahve bohemky dávaly pod stůl. Tam jsem je já a moje sestřenice (ve věku batolat) objevili a dopíjeli poslední kapičky. Ano, je to na sociálku, ale už je to promlčené:) Mnohý vinař na jižní Moravě se odvolává na rodinnou tradici. A jak slavili naši prarodiče, tak slavíme i my. Udržovat tradice je hezká věc. Když jsou na to všichni zvyklí a všem to chutná tak proč to měnit…

Vypadá to dobře a Tereza Maxová taky

Co Bohemia Sektu nelze upřít, je dobrý marketing. Jejich lahve prostě vypadají dobře. Na cenovou úroveň, v které se pohybují o to lépe. Prostě design etikety nepůsobí levně, má náznak luxusu a výjimečnosti, ale zase ne snobismu nebo kýče. Neznalý člověk by mohl bohemku považovat i za dobrý dárek. Ne že by nebyla obsažena v každém druhém dárkovém koši… A i reklamy se jim povedly. Komu se nelíbí Tereza Maxová ať hodí kamenem. Prostě zcela úspěšně a záměrně atakují podvědomí svých potencionálních klientů se sdělením – „Máte chuť slavit? Dejte si Bohemku. Je to výjimečný den? Dejte si Bohemku. Chcete si udělat hezký večer? Dejte si Bohemku. A nebude vás to moc stát…“

Je to levné

Jednou dvakrát ročně zažívám následující situaci. Jako dovozce zahraničních vín mne svou návštěvou oblaží občas i nějaký producent šumivých vín. Nadšeně popisuje svůj produkt a pokud patří do nižších pater cenové škály, sám sobě už v hlavě maluje kamiony, které do Čech (a Moravy a Slezka) bude vozit. Dříve jsem sáhodlouze vysvětloval, že tak snadné to nebude. Nyní už vím o snadném způsobu, jak mu to vysvětlit. Konfrontovat ho s realitou. Vejdeme do nejbližšího obchodu. Ukážu mu láhev bohemky. Nechám ho hádat cenu. Pak mu jí ukážu. Pak mu potvrdím, že opravdu je správná. A že je s DPH. A pokud potřebuje informačně dorazit, tak se zmíním, že na menších městech (rozuměj mimo Prahu 1) se často v restauracích nabízí za +- 160,-Kč protože „by to jinak neprodali, když to je ve večerce přes ulici za 110,-Kč.“ Tím je diskuze na toto téma ukončená… Ano, existují i levnější šumivá vína než bohemka, ale… Vždy je tam ale. Buď je design lahve obskurní, že se bojíte to vůbec vložit do košíku. Nebo původ / název nevzbuzuje důvěru. Nebo to není šumivé víno ale frizzante. Tedy víno s menším perlením, menším tlakem v lahvi, uzavřené jen šroubovým uzávěrem, tedy bez nutnosti platit spotřební daň a tedy levnější. Ale tak trochu falešné šumivé víno.

Je to všude

Mohu opět zopakovat předchozí příběh s neznalým zahraničním vinařem. Bohemku prostě koupíte všude. Bohemia sekt nemusí vyvíjet speciální aplikaci pro chytré telefony, která by vás navigovala, kde nejblíže pořídíte butylku svého oblíbeného šumivého vína. Opravdu ne. Spíše možná vznikne opačná aplikace – jak se bohemce vyhnout. Večerka na roku, hospoda 4. cenové kategorie, supermarket v ulici i luxusní **** hotel. Co mají všichni společného? Ano, tušíte správně. I nabídka piv a minerálních vod je už více rozmanitá (i když i v té mají hlavní slovo producenti ze západu Čech) než varianty šumivých vín v nabídce. Ale i přes to existují odvážlivci, kteří v duchu hesla „Ne! Raději knihu“ si dovolí bohemku nemít a hledají alternativu. Ale pokud zákazník po ní prahne, stačí ujít maximálně 50-100 kroků a určitě na ní narazí. Distribuční sen každého vinaře.

Je to sladké

Vzhledem k tomu, že čtete tento text (a dočetli jste jej až sem), tak vás zřejmě zajímá kvalitní víno. A je zcela zřejmé, že kvalitní sekt (champagne, cremant, cava) je suchý – brut. Stejně tak zřejmé je, jaký je nejpopulárnější produkt Bohemia sektu – demi sec… Bohužel spousta konzumentů má pomyslné rovnítko mezi sektem a sladkostí. Když před ně postavíte Dom Perignon, tak to bude kyselý, ostrý a „nějaký divný“nemluvě o tom, že za cenu Dom Perignonu si nekoupíte karton bohemky, ale cca 30 lahví. A to už je party. Prostě pokud chcete zasáhnout většinového konzumenta napříč sociálními skupinami, cukr je na vaší straně… Můžete vyprávět o champagne, o třech odrůdách, točení lahví, roky zrání atd. Ale není to demíčko, takže nic…

Resume

Jak z toho ven? Cílem výše uvedeného nebylo znevažovat Bohemia sekt a jejich produkty. Jen si prostě nemyslím, že část jejich portfolia je dobré víno. Ale naprosto mohu odpřisáhnout, že jsou to špičkové produkty. Cítíte ten rozdíl?:) Víno versus produkt. Naštěstí existuje spousta dobrých vín, které jsou sice o něco dražší, o něco hůře distribuované, někdy i o trochu hůře zabalené, ale pořád jsou to ještě slušné dostupné produkty, za které se nemusí stydět jak producent, tak konzument. A které? Hledejte. Stojí to za to. Jako vodítko vám budou výrazy „cremant, cava, prosecco DOCG, sekt moravských vinařů.“ Jen nečekejte za 100,-Kč Dom Perignon. To prostě nejde. Ale pokud se budete pohybovat v rozmezí 150-200,-Kč, tak je již z čeho vybírat.

 

 


Aktuální informace ze světa vína najdete také na našem Facebooku.